Sdílet
Ve Spojených státech zemřel Chuck Colson, člověk, spojený kdysi s aférou Watergate. Patřil kdysi k nejtvrdším členům Nixonovy administrativy, byl dokonce považován za nejvlivnějšího poradce a strůjce celého skandálu. Pak se ale radikálně změnil a dalších 40 let života věnoval organizaci, kterou založil na pomoc vězňům.
„Pamatujte si, že vždycky můžete říct: nepamatuju si“. Tak zněla slavná instrukce amerického prezidenta Richarda Nixona jeho spolupracovníkům na prahu aféry Watergate. Zastavit se mu ji ale nepovedlo, skandál otřásl americkou politikou, Nixon musel odstoupit a pár členů administrativy skončilo ve vězení. Šlo o nelegální odposlechy, ze kterých bylo v Americe pořádné zemětřesení.
Jako první šel za mříže Chuck Colson, poradce, kterého měl prezident na špinavou práci. Byl označován jako „zlý génius zlé administrativy“, podle listu Washington Post byl „mistrem špinavých triků“. Používal skutečně metody zvláštní, včetně vlámání do ordinace psychiatra svého odpůrce, kterého chtěl zdiskreditovat. Když stál Charles Colson před soudem, nikdo ho nelitoval.
Už tehdy měl za sebou rozvod, propadal alkoholu, byl těžkým kuřákem a bez lítosti ničil oponenty. Než ale nastoupil do vězení, nastala změna. Oznámil, že se „znovuzrodil“, jinými slovy, obrátil se na víru. Kritici mu nevěřili. Podle nich mu šlo jenom o zkrácení trestu.
Jenomže Chuck Colson to myslel smrtelně vážně. Od základu změnil život, když se dostal na svobodu, odmítl výnosné nabídky a založil organizaci Prison Fellowship na pomoc vězňům. Do ní dal všechny peníze, včetně Templetonovy ceny v hodnotě miliónu dolarů nebo honorářů ze svých knih, kterých se prodalo 25 miliónů.
Už nikdy se nevrátil do politiky, i když byl poradcem prezidenta Bushe mladšího. Radil mu ohledně lidských práv, války v Súdánu nebo reformy vězeňství. V Bílém domě ho tehdy znali jako mimořádně příjemného a empatického člověka. Jeho rozhlasový program BreakPoint pravidelně vysílalo více než 1200 stanic.
Co se týče aféry Watergate, Chuck Colson s humorem říkal, že patří k hrstce lidí, kteří jsou rádi, že k ní došlo. A dodával, že Bůh ji použil, aby mu ukázal skutečný smysl života. Deník Boston Globe kdysi napsal: Když může Colson činit pokání ze svých hříchů, pak je naděje pro každého. Dodejme: snad i v prostředí české politiky.
Na vlnách Radiožurnálu by si to přál Daniel Raus.
