Sdílet
Církevní restituce opět na politické scéně! Jsou na programu 38. schůze Poslanecké sněmovny, která začíná příští týden v úterý. Ve druhém čtení poslanci projednají příslušný vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
Podle této normy má stát na základě dohody se 17 církvemi vyplatit od roku 2013 postupně 59 miliard korun. V naturální podobě mají církve dostat 56 procent majetku.
Pro takovýto zákon by v této zemi asi žádná doba nebyla moc vhodná. Ale obzvláště to platí pro současnost - politicky i hospodářsky rozkolísanou. Nicméně kardinál Dominik Duka se jasně vyslovil proti návrhům, aby církevní narovnání bylo odloženo. Podle Duky není krize otázkou jednoho volebního období, a problémy mohou přetrvávat celé roky.
Jak si tedy stojí vyrovnání s církvemi? Proti je opozice, někteří aktivisté a většina veřejnosti -alespoň podle průzkumů. K čemuž kardinál podotýká:
„No, víte, já se domnívám, že my nevíme, jaké je veřejné mínění. Protože způsob různých sond... jsou tak krátkovlnné a nezasahují celé spektrum společnosti... a koneckonců - čas vždy ukáže.“
Narovnání vztahu státu s církvemi nemá řešení ideální, které by vyhovovalo všem. Vždycky to bude jen kompromis, podotýká Dominik Duka. Před druhým čtením ve sněmovně uvažuje takto:
„Základním problémem je, že to je - z nejrůznějších hledisek- jedno z řešení, které opravdu je možné. A je schopno vyřešit tuto problematiku, dá-li se říci - ve prospěch všech. A jak ukázaly výpočty pana doc. Schwarze, je to výhodné pro stát - nakonec víc, než pro církve. No a pak nás opravdu už žene čas - protože - co pak dál?!?“
Zákon podle opozice zakládá na nerovnost. Sociální demokraté tvrdí, že nahrazuje církvím veškeré majetkové újmy, zatímco filosofie restitučních zákonů je, že majetkové křivdy zmírňují. Podle místopředsedy ČSSD, senátora Jiřího Dienstbiera, je problém i ve formě restitucí.
„My jsme navrhovali, aby se vytvořil speciální veřejnoprávní fond, kam by se majetek vložil, a z výnosu tohoto fondu by se pak církevní aktivity financovaly. Ten fond by si spravovaly samy církve, takže by jim nikdo nezasahoval do správy majetku,“ řekl.
Čili sociální demokracii vadí způsob vyrovnání i jeho rozsah, ale pokud zákon parlamentem nakonec projde, situace už bude pevně daná.
Jiří Dienstbier říká: „Ta situace už nebude nijak zvratitelná, protože pak by to samozřejmě byl nový zásah státu do vlastnictví církví. Samozřejmě z toho nijak nadšený nejsem...“
K průběhu dosavadních diskusí podotýká kardinál Miloslav Vlk, že nejvíce jej irituje zpochybňování vlastnictví církve:
„Přestože jsou tady dokumenty, jako pozemkové knihy, zápisy po první pozemkové reformě, takže je jasné, že to vlastnictví tady je... a i komunistický režim to uznával! A že někdo toto může dnes, v demokratické společnosti zpochybňovat, to mě irituje. A je to pro mě známka, že za pravdou nejdeme.“
"Jestliže chceme zůstat demokratickou republikou, tak by norma měla ve sněmovně projít," říká kardinál Miloslav Vlk. A kardinál Dominik Duka dodává: "Věřím v Pána Boha, ale doufám, že to ve sněmovně projde..."
