Komentáře

Rozhovor se signatáři výzvy křesťanského hnutí Orlů ohledně církevních restitucí

Napsal(a): Rastislav Tercius Čižmár | Zveřejněno: Pondělí, 29. října 2012, 1:14 (CET)
Sdílet Sdílet   |   Verze pro tisk  |   Čti později Čti později  |   Velikost písma:A A A

Rozhovor se signatáři výzvy křesťanského hnutí Orlů ohledně církevních restitucí. Hnutí Orlů, jak uvedli, sdružuje "prorocky obdarované lidi z většiny českých denominací a působí v ČR od roku 1996."


Co je obsahem vaší výzvy představitelům církví?

David Loula: Obsahem výzvy je prorocké slovo o tom, že nyní není čas přijímat majetek od pohanského zřízení, jakým český stát je. Prorok Elíša jednoznačně odmítl vzít peníze a dary od uzdraveného Námana, ač si to mohl vzít. Naopak vytknul svému služebníku Géchazímu, že peníze vzal a kvůli tomu na něj přešlo Námanovo malomocenství. Tak i dnes, pokud církve přijmou majetky a finanční náhradu křivd spáchaných na církvích během komunistického režimu, stanou se duchovně malomocné a nebudou mít moc k proměně společnosti.


Církve však tvrdí, že se má dít spravedlnost a náhrada či zmírnění křivd jsou nutné k tomu, aby mohlo přijít Boží požehnání. Co na to říkáte?

David Loula: Ano, nezpochybňujeme křivdy, které se církvím staly ani nutnost konečného řešení majetkového sporu mezi církvemi a státem. Říkáme, že existuje vyšší cesta, kterou ukazuje evangelium Ježíše Krista a tou je odpuštění. To právo umožňuje a v dané situaci by to nejlépe pomohlo šíření Božího slova, protože by nevěřící lidé viděli, že církev je svobodná a finančně nezávislá. Na tom by mohli spatřit důvěru křesťanů vůči Bohu zaopatřovateli. Další věc je osamostatnění se církví, aby nepotřebovaly přijímat platy pro své duchovní. I v tom by církve měly jednat v souhlase se svojí vírou.


Co bylo bezprostředním podnětem sepsání výzvy a proč přichází právě nyní po měsících a letech jednání?

Miloš Kačírek: Podnětem bylo rozpoznání, že není čas „ aby církev brala od pohanů peníze“. Jako první s tím přišel, pokud vím, David Loula, ostatní to rozpoznali jako podnět, který je od Pána pro tuto dobu. Ve výzvě nijak nezpochybňujeme náročnost vyjednávání, poctivé úmysly zúčastněných. Prostě to chápeme tak, že situace ve společnosti je natolik vážná, že se církev může stát neplodnou (malomocnou), když v těchto časech bude od pohanů peníze brát. Z Písma známe případy, kdy pohané Boží lid „sponzorovali“ (např. král Kýros), ale to byl tehdy čas takovou podporu přijmout. Nyní jsme přesvědčení, že čas přijímat není.


Představitelům kterých církví byla vaše výzva doručená a jaké jste na ni zaregistrovali reakce?

David Loula: Výzvu jsme zaslali představitelům deseti zainteresovaných denominací - AC, ŘKC, JB, CB, BJB, SCEAV, CASD, CČSH, ČCE, ECM. Odpověd jsme dosud obdrželi od čtyř z nich - AC, ŘKC, BJB a CB. Některé denominace uvažují o tom, že by se majetků zřekly. Hlavní překážku však vidí v tom, že uzavřeli smlouvu s ostatními denominacemi a tak ve vztahu ke státu vystupují jako jednotná koalice. Pokud by nyní jediná z církví odstoupila od smlouvy, padl by celý koncept a musel by se vytvořit nový.

Konzultovali jste vaši výzvu z právního hlediska? Je možné, že by se po odmítnutí celoplošného majetkového vyrovnání začali objevovat místní soudní spory o majetky? Týká se vaše výzva i těchto místních zájmů a tedy úplného zřeknutí se jekýchkoliv sporných majetků? Nebylo by to v případě zchátralých a zanedbaných lokalit nezodpovědné?

Miloš Kačírek: Naše výzva není ani právní, ani teologický rozbor situace, ale prorocká výzva vedoucím církví, aby se zastavili a vystoupili z „restituční pasti“. Je nám jasné, že téma vyrovnání se státu s církvemi a finanční emancipace církví od státu je složité a nedá se jednou výzvou postihnout. Naše ambice není situaci vyřešit právně ani politicky, ale ukázat vedoucím úhel „vyšší cesty“ než je cesta spravedlnosti. Je to pokus nasměrovat zrak na Boží zaopatření, které nepřijde od státu.


Myslíte si, že vzhledem na současnou silnou provázanost vztahů je naplnění vaší výzva možné? Většina církví nemusí být připravená na samofinancování a zřejmě by museli výrazně svoji činnost omezit.

Miloš Kačírek: Bylo by krásné, kdyby to vzali vážně alespoň někteří představitelé církví. Myslím si, že je před Bohem vzácná každá denominace, místní sbor, kteří jdou cestou závislosti na Bohu a nezávislosti na světských institucích. To, že není většina církví připravena na samofinancování po více než 20 letech od pádu komunismu je právě děsivá skutečnost, která naznačuje, že v této oblasti došlo k ukolébání správných instinktů Božích správců a že denominace nevyužili celou jednu lidskou generaci na to, aby sebevědomě (emancipovaně) se od státu oddělili. Stát to sám od sebe těžko udělá, 23 let se to nedaří, po vzedmutí levicové vlny v politice, to bude ještě trapnější pokračování v nekonečných vyjednáváních a církve budou vypadat (alespoň z mediálního hlediska), že bez státu nejsou schopni dělat nic a že jim jde o peníze těch daňových poplatníků, kteří v jejich smysl nevěří.

David Loula: Nedávno jsem mluvil s jedním kazatelem z Bratrské jednoty baptistů. Tato denominace nepřijímala peníze od státu do roku 2005 a byla plně nezávislá a rostla. Posléze na sjezdu delegátů došlo k hlasování a tam bylo rozhodnuto, že si každý sbor má sám zvolit, zda chce přijímat státní příspěvek či nikoli. Tento kazatel uznal, že to byla chyba. Jejich sbor nevyužil (a dosud nevyužívá) možnost finacování ze státního rozpočtu a je samostatný. Asi osmdesát členů platí svého kazatele, provozují modlitebnu a k tomu staví novou velkou modlitebnu. Jiné sbory, které peníze na plat duchovního přijali, nemají prostředky ani na provoz své modlitebny. To je názorný příklad toho, že pokud sám Hospodin staví dům, pak se stavitelé nemusí namáhat.


Jaké budou vaše další kroky?

Miloš Kačírek: Rádi bychom iniciovali (např. na půdě KMS) diskusi na téma: Biblický pohled na přijímání peněz Božím lidem od pohanů. Máme dojem, že většina církví má správný pohled na právní či historickou stránku věci, ale postrádáme, že by se k tomu vedla diskuse na základě nějaké studie, jak se na takovou situaci dívá Písmo. Nedávno jsem četl Eusebiovy Dějiny církve a zaujal mě kontrast mezi slávou církve, která zakoušela pronásledování a oslabením, které následovalo, po Konstantinově uznání křesťanství jako státního náboženství. Vím, že jsme v jiné době, ale představa, že stát bude ještě téměř 20 let sponzorovat církve více než 1 mld Kč ročně povede k tomu, že církve zde budou z duchovního hlediska pouze paběrkovat. Zjednodušeně řečeno, když půjde občan-neznaboh po ulici a zahlédne nějakou např. evangelizační akci, řekne si: „Á, tak z mých peněz mě chtějí obracet na správnou víru!“ Až přijde první skandál, kdy nezkušení církevní správcové podlehnout zkušeným developerům, tak si zase řeknou: „Á tak to je výsledek, že se pánbíčkáři pustili do něčeho, čemu nerozumějí!“ atd. Já neříkám, že to tak budou církve chtít dělat, ale že ďábel připravuje takovou masivní diskreditaci důvěry v Boží lid (toho zbytku kreditu, který ještě u veřejnosti máme).

Copyright © 2012 Křesťan Dnes. Všechna práva vyhrazena. Tento materiál nemůže být publikován, vysílán, přepisován, nebo distribuován bez souhlasu vydavatele Křesťan Dnes.
Řádková inzerce
Anglické a české knihy, CD a DVD. Můžeme objednat anglické knihy za obchodní cenu. Nacházíme se blízko Olšanského náměstí a metra A, stanice Flora na ulici Baranova 32, 130 00 Praha 3, tel.222 724 856, e-mail:christianlibrary@quick.cz
Zde může být inzerát s hyperlinkou na váš seminář, koncert, tábor nebo službu
Text pošlete na Marketing. ďťż
Zde můžže být inzerát s odkazem na vᚹ seminář, koncert, tábor nebo služžbu.
Text poššlete na marketing.
Komentáře Titulka
Dan Drápal: Museli jsme prohrát?

Dan Drápal: Museli jsme prohrát?

Před několika lety se dostal do distribuce běžných videopůjčoven americký film Vzepřít se obrům (v originále Facing the..