Komentáře

Věděl jsem, že už se ráno neprobudím, vzpomíná bývalý proutkař, léčitel a jasnovidec Martin Ševčík

Napsal(a): Život víry 3/2012 | Zveřejněno: Středa, 28. března 2012, 6:59 (CEST)
Sdílet Sdílet   |   Verze pro tisk  |   Čti později Čti později  |   Velikost písma:A A A

Jak jste se stal psychotronikem? Bylo to něco, k čemu jste přirozeně tíhnul?

Jsem technicky založený člověk, byl jsem materialista. Co jsem si nezměřil, nespočítal, co nebylo logické, to pro mě byla hloupost a tím jsem se nezabýval. Když jsem začal “dělat s proutky”, zjistil jsem, že existují nadpřirozené věci – tedy věci, které přesahují lidské schopnosti. Tak jsem zjistil, že kromě nás na téhle zemi existují i jiné bytosti, pak jsem s nimi i hovořil...


Začal jste tedy proutkařením?

Zkoumal jsem, co s tím všechno jde – a šlo s tím prakticky všechno, na co jsem pomyslel. Kromě vody jsme hledali třeba jeskyně, dokonce jsme podle toho i odhalili a vykopali jednu z menších prostor v Moravském krasu. Pak jsme zjistili, že nedaleko Býčí skály, kde jsme pracovali, Němci za války budovali podzemní továrnu a prostory, které byly před válkou známé, zasypali. Pomocí proutků jsem zjistil, že tam bývalo elektrické osvětlení a kudy vedl kabel, pak jsem z úlomků kostí zjišťoval, zda jde o kost zvířecí nebo lidskou, a pokud to byla kost člověka, tak jsem se proutků ptal, zda to byl muž nebo žena, kdy zemřel, proč zemřel... Tam už jsem se dostával k informacím, které v té kosti zcela bezpečně nemohly být.


Neměl jste pocit, že je to v konfliktu s vaším materialistickým pohledem na svět?

Vůbec mi to nevadilo (úsměv). Mám dobrodružnou povahu, tak jsem si říkal, že když to funguje, tak to tak prostě je.


Kromě toho jste měl i jasnovidecké zkušenosti. O co šlo?

Položil jsem si otázku nebo jsem měl nějaké přání, zavřel jsem oči a měl jsem něco jako vidění – vnímal jsem obrazy, vůně, zvuky... Vypadalo to, jako bych tam fyzicky byl, a to přesto, že jsem vnímal i své tělo, že jsem fyzicky jinde, že sedím v pohovce nebo jdu terénem.


Pokud tomu dobře rozumím, jde přibližně o totéž, co se některých okultních směrech nazývá např. “astrální cestování”?

Ano, přesně to jsem dělal, přestože jsem o nějakém astrálním cestování neměl ani páru. Fungovalo to.


A co léčitelství? Jak to funguje?

Pokud jde o určování diagnózy, je to totéž jako hledání vody nebo čehokoli jiného. Léčitel se ptá virgule nebo kyvadla, a to mu odpovídá. Pokud jde o léčení, měl jsem pocit, že moje energie (aspoň jsem si myslel, že je moje) toho člověka léčí. Opět jsou u toho nějaké vjemy, představy... Někteří léčitelé tvrdí, že je to energie kosmická, která přes ně prochází, ale každopádně to není energie lidská. Člověk není schopen dělat nadpřirozené věci, pokud k tomu nedostane nadpřirozenou sílu.


Když jste se začal zabývat psychotronikou, prožíval jste období abnormálního štěstí. Kdy a jak skončilo?

Sílu, kterou u sebe psychotronik objeví, může používat podle svého uvážení. To znamená, že s její pomocí může léčit nebo naopak někomu ubližovat, přivodit deprese, vnutit lidem hádavou atmosféru, nenávist, získává nad spoustou lidí (ne nad všemi) určitou moc.
Já jsem se po nějaké době rozhodl, že věci, které odporují mému přesvědčení, nebudu dělat – že třeba nebudu nikomu škodit. Řekl bych, že od té doby mě začala “štěstěna” postupně opouštět. Velmi postupně začala přicházet úzkost, trvalá úzkost, ta později přerostla ve strach, hroznou nejistotu z budoucnosti, sevřený žaludek, pak to přerostlo v deprese, pak v těžké deprese...


Jak se tyto deprese projevovaly?

Měly takový vliv na mé tělo, že mi začaly padat vlasy, viklaly se mi zuby... Ztratil jsem krátkodobou paměť, takže jsem si vybavoval, co bylo v dětství, ale nebyl jsem schopen si vzpomenout, co bylo před pěti minutami – ale nikdy, upřímně. Bylo to zoufalé. Ztratil jsem orientační smysl, a když jsem zavřel oči, ztrácel jsem rovnováhu.
Pochopil jsem, že už končím, to už moje tělo nemůže přežít.


Léčil jste se?

Ne. Bál jsem se, že kdybych psychiatrům vyprávěl, co prožívám, tak by mě zavřeli do blázince. Šel jsem za jedním panem farářem, ale když jsem ho prosil o pomoc a popsal jsem mu něco z toho, co prožívám, viděl jsem, že ze mě dostal strach. Nejspíš mě považoval za agenta StB, takže mě rychle vypálkoval z fary a já jsem zůstal bez pomoci.


Zjevně jste ale neumřel...

Moje deprese trvaly už více než devět měsíců a byl jsem úplně na dně. Jednoho dne večer, byl to čtvrtek v srpnu 1983, jsem si uvědomil, že je to den poslední, že moje tělo už nemá sílu se ráno probudit k vědomí. Možná ještě bude žít, ale já už budu v bezvědomí. Tehdy už jsem nedokázal rozlišit, jestli to, co vidím, je realita, nebo sen. Začalo mi to splývat. Bylo to strašné. Už jsem vůbec nebyl pánem svého rozumu ani myšlení. Hlavou se mi honily hrozné myšlenky... Najednou nastalo ticho – ale úplné ticho, to vůbec nepamatuju – a do toho ticha mi přišla myšlenka: Vezmi si na krk křížek. Říkal jsem si nejdřív: K čemu to bude dobré? Už jednou mi to přece nijak nepomohlo. Pak mě napadlo: Jestli tě ráno najdou s křížkem nebo bez, tobě už to bude jedno. Tak jsem si ho vzal a upadl jsem do bezvědomí.
Ráno jsem se probudil a cítil jsem, že nade mnou někdo zlomil moc té nemoci. Věděl jsem, že ten někdo je nejvyšší v celém vesmíru, že o mně ví a že mi teď dal život. Fyzicky mi bylo pořád stejně zle, ale věděl jsem, že ta nemoc se zastavila. Ještě pořád jsem si nepamatoval, pořád mi bylo mizerně, byl jsem vyčerpaný, ale když nade mnou zlomil moc nepřítele, dal mi schopnost myslet a učinit rozhodnutí. To bylo první, co Pán Bůh v mé osobnosti vysvobodil.
Trvalo pak ale ještě několik let, než jsem se uzdravil.


Snažil jste se po oné zkušenosti s tím “nejvyšším” komunikovat?

Asi čtrnáct dní mi trvalo, než jsem přišel na to, že “ten někdo”, když mě vidí, tak mě musí i slyšet a dobře mě znát, když tohle tělo zase postavil na nohy. Tak jsem k němu začal mluvit. Zvláštní bylo, že jsem cítil, že bych si k tomu měl kleknout. Nevěděl jsem, kdo to je, nechápal jsem proč, ale cítil jsem, že je tak úžasný, že před ním mám klečet. Vůbec nevím, co všechno jsem říkal, ale cítil jsem, že mi pozorně poslouchá. Naslouchal jako ten nejlepší přítel. Nekomentoval, neskákal do řeči. Na konci mého monologu se mi tak ulevilo, že jsem zjistil, že se začínám těšit na druhý den na večer, až s ním zase budu mluvit. Nabýval jsem úžasné jistoty, že už nejsem sám, a že mluvím s tím, kdo je nejmocnější, že mě uzdravil a že mě vede.


Věděl jsem, že už se ráno neprobudím, vzpomíná bývalý proutkař, léčitel a jasnovidec Martin Ševčík
Obálka časopisu Život víry.
(KMS)

Ukázka z rozhovoru, který v plném znění vyšel v březnovém čísle časopisu Život víry, jehož tématem je psychotronika. Kromě rozhovoru v časopise najdete stručný přehled okultních směrů, který sepsal Petr Jelínek, bývalý léčitel, dnes kazatel CB. Téma doplňuje anketa o evangelizačních aktivitách na esoterických festivalech, názor lékaře na akupunkturu nebo svědectví v rubrice Můj příběh.
Z dalších článků vybíráme úvodník Dana Drápala o autoritě v církvi, biblický článek Tomáše Korčáka o prorocké službě a její roli ve společenství nebo recenzi knihy “Chatrč” od Davida Nováka.
Časopis tradičně přináší také zprávy ze života církve u nás i v zahraničí, fejetony, kreslený humor Pavla Bosmana, oznámení o chystaných akcích...
(www.zivotviry.cz)

Copyright © 2012 Křesťan Dnes. Všechna práva vyhrazena. Tento materiál nemůže být publikován, vysílán, přepisován, nebo distribuován bez souhlasu vydavatele Křesťan Dnes.
Řádková inzerce
Anglické a české knihy, CD a DVD. Můžeme objednat anglické knihy za obchodní cenu. Nacházíme se blízko Olšanského náměstí a metra A, stanice Flora na ulici Baranova 32, 130 00 Praha 3, tel.222 724 856, e-mail:christianlibrary@quick.cz
Zde může být inzerát s hyperlinkou na váš seminář, koncert, tábor nebo službu
Text pošlete na Marketing. ďťż
Zde můžže být inzerát s odkazem na vᚹ seminář, koncert, tábor nebo služžbu.
Text poššlete na marketing.
Komentáře Titulka
David Novák: Léčení psychických nemocí pouhou vírou a Biblí!?

David Novák: Léčení psychických nemocí pouhou vírou a Biblí!?

Byl jeden muž, který se stal křesťanem. Oddaným, horlivým křesťanem. Svoji víru myslel smrtelně vážně. Tento úžasný..
Nejčtenější