Habíb-I Nikkar je jméno muže, který byl zabit v letech pronásledování skupin, které se shromáždily na jih od Anatolie v dnešním Turecku kolem apoštolů Barnabáše a Pavla. Právě tyto skupiny byly poprvé označeny přívlastkem křesťané, který v té době zněl hanlivě. Nacházíme se v prvním století našeho letopočtu. Někdy před rokem 638 byla na místě mučednické smrti Habíba-I Nikkara postavena nejzvláštnější mešita ve městě Antiochii a mimo něj. První zvláštností je, že toto islámské kultovní místo je pojmenováno po umučeném křesťanovi, jehož jméno v podstatě znamená „milý tesař“.
Paměť, která spojuje
Mešita Habíba-I Nikkara se nachází v srdci dnešní Antiochie nad Orontem, křižovatky různých civilizací, země obchodu a výbojů od dob Chetitů až po Osmanskou říši. V roce 969, v byzantském období, se budova stala kostelem, ale v roce 1269 se opět stala mešitou. Imám Fetulláh, který ji dnes vede, vysvětluje, že nikdy nezměnila své jméno a že Habíb-I Nikkar zůstává prvním světcem, který žil před Mohamedem a je dodnes uctíván a uznáván. Imám nás vede dovnitř mešity a pak nám ukazuje další cennosti: nápis v turečtině se jmény Pavel a Jan, kteří, jak nás ujišťuje, jsou zde zmíněni jako Ježíšovi apoštolové, a dva sarkofágy poblíž.
A je tu ještě jeden prvek, který je typičtější pro kostel než pro mešitu: sestupujeme po schodech a nacházíme kryptu. Podle imáma Fetulláha se jedná o historické zvláštnosti, které vypovídají o dialogu a blízkosti mezi představiteli různých náboženství, jež na lidové úrovni vždy existovaly a stále existují. Mezi lidmi, kteří oživují nákupní ulice, a mezi samotnými majiteli obchodů, říká imám Fetulláh, dnes není možné rozlišit muslimy, židy nebo křesťany. Zatímco otázky, jako je soužití mezi náboženstvími a náboženská svoboda, si zachovávají veškerou svou složitost a delikátnost a vyžadují důkladnou úvahu, historie této mešity a zanícené vyprávění imáma Fetulláha představují jeden z darů této země, z níž svatý Pavel zahájil evangelizaci národů.
Autor: Vatikánský rozhlas Datum: 25. listopadu 2022 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační