Křesťan dnes

Bývalí manažeři musí zaplatit 40 milionů eur za špatnou správu vatikánské banky

Vatikán – Bývalý generální ředitel vatikánské banky Institut pro náboženská díla (IOR) Paolo Cipriani a jeho zástupce Massimo Tulli musí zaplatit 40,5 milionu eur (téměř miliardu korun) za špatnou správu ústavu. Rozhodl o tom odvolací soud, který potvrdil rozhodnutí první instance, uvedla agentura ANSA. Cipriani a Tulli rezignovali na své posty v roce 2013, když vatikánská banka čelila podezření, že slouží pro praní špinavých peněz či daňové úniky. Ani jeden z manažerů se k rozsudku nevyjádřil.

Odvolací soud minulý týden nařídil Ciprianimu a Tullimu, aby zaplatili 40,5 milionu eur za škody a ušlý zisk způsobený špatným vedení banky. Stejnou částku stanovil i prvoinstanční rozsudek, proti kterému se manažeři odvolali. Bývalí manažeři čelili obžalobě kvůli investicím a transakcím, které dnes vatikánská banka označuje za „problematické“ a v rozporu s pravidly ústavu. Některé z těchto transakcí prověřovaly i kriminalisté.

SOUVISEJÍCÍVatikán poprvé zveřejnil detailní rozpočet, slíbil lepší kontrolu

Cipriani a Tulli vedli IOR v letech 2010 až 2013. Tehdy vatikánská banka čelila silné kritice, že je málo transparentní a umožňuje transakce, u kterých by se mohlo jednat o praní špinavých peněz, či skrývání peněz před italskými daňovými úřady. Vatikán v souvislosti s jejich rezignací uvedl, že odchod vedení urychlí změnu ve fungování banky.

Vatikánská banka, která na bývalé manažery podala trestní oznámení, rozsudek uvítala. Odsouzení bývalého vedení vnímá jakou součást „hlubokého díla přeměny a transformace“ ústavu.

Změna fungování vatikánské banky byla jedním z prvních cílů papeže Františka, když byl zvolen v březnu 2013 do čela katolické církve. V roce 2019 papež schválil nové stanovy ústavu, které například zavedly povinný externí audit banky. V lednu loňského roku byl na téměř devět let vězení odsouzen další bývalý šéf vatikánské banky Angelo Caloia za zpronevěru a praní špinavých peněz.

Vatikán v posledních letech čelil i dalším finančním skandálům. Úřady například řešily problematickou investici do luxusní nemovitosti v Londýně.

Vatikánskou banku založil v roce 1942 papež Pius XII., aby spravovala převážně peníze určené pro církevní instituce a charitativní práce. Banka není přístupná veřejnosti, její klienty tvoří instituce spojené s Vatikánem, řádová společenství nebo jiná církevní zařízení, zaměstnanci Vatikánu a akreditovaní diplomaté ve Vatikánu.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK Datum: 24. ledna 2022 Foto: Wikimedia Commons – Vatikán

Exit mobile version