Křesťan dnes

Chudé vánoce v zapomenutém Aleppu

Aleppo –  Vánoce v Aleppu byly letos obzvláště hladové. Situace v tomto syrském městě je dnes daleko složitější než před rokem. „Skutečnost, že nepadají bomby ještě neznamená, že se situace zlepšila. Bída je tak veliká, že ji lze jen těžko vyjádřit. Humanitární organizace zároveň výrazně omezují pomoc, jako by válka v Sýrii už skončila, ale tak tomu není,“ říká pro Vatikánský rozhlas Brygida Maniurkaz z Kongregace františkánek misionářek.

Polská misionářka pracuje v Aleppo dlouhá léta. Prožila obléhání města, snažila se přinášet pomoc trpícímu obyvatelstvu v době, kdy na ně dopadaly bomby. Jak vypráví, lidé se snažili uctít letošní svátky, bída však těžce doléhá na všechny. Také pomoc ze strany církví byla menší než dříve. „Naše zdroje stačily jen na zakoupení teplého oblečení pro děti, na boty se už nedostalo,“ uvedla Brygida. Dodává také, že vánoční liturgie se z bezpečnostních důvodů slavila brzy v podvečer. Navzdory mnoha nesnázím byly kostely plné.

„Františkánský kostel zaplnili příchozí do posledního místa. Připravili jsme velmi symbolické jesličky, které ukazují Ježíše jako světlo přicházející osvítit každého člověka. Náš farář, otec Ibrahim Alsabagh v homilii mluvil o temnotách, ve kterých žijeme. Nejen o těch fyzických, které jsou důsledkem nedostatku proudu, což silně pociťujeme o večerech, když je město pohroužené v naprosté temnotě, ale také o soumraku budoucnosti. V současné situaci mnoho lidí nevidí na konci tunelu našeho utrpení žádné světélko. Otec Ibrahim připomínal, že tímto světlem je Ježíš. Vyslovil také přání, aby On byl světlem této země a aby přemohl temnoty, které v Sýrii panují.“

Mnozí mají dojem, že svět na syrské drama již zapomněl, dodává misionářka. „Když prosím o pomoc, často slyším, že válka přece už skončila a že se mají Syřané sami pustit do práce. Jenže válka stále pokračuje, přestože o ní média už nemluví, a hledání práce znesnadňují stále platné sankce,“ říká sestra Brygida. Podotýká, že obnova zničeného Aleppa stále ještě nezačala a lidem chybí jakákoli perspektiva do budoucnosti.

„Kolem vánoc jsem navštívila mnoho rodin a od mnoha lidí jsem nezávisle na sobě vyslechla, že dnes je hůř než v dobách, kdy na nás každý den dopadaly bomby. Protože, jak mi říkali, naše životy byly sice ohrožené, mohli jsme v každé chvíli zahynout nebo utrpět zranění, ale mohli jsme si ještě zakoupit potraviny a základní věci nutné k životu. Nyní ale na mnoho rodin doléhá nesmírná bída, nebo jim přímo hrozí smrt hlady. Kromě toho boje stále pokračují, jednou za čas také nám dopadne za zeď nějaký granát, v noci k nám doléhají ozvěny přestřelek. Lidem se skutečně žije stále hůř a mnozí litují, že neemigrovali z města v době, kdy k tomu ještě byla příležitost. Ekonomická situace je skutečně tragická. Teď tu byl jakýsi pohyb, protože církve nakupovaly na zimu a svátky oblečení pro nejpotřebnější, a to dalo lidem nějakou práci. Mnoho fabrik je zavřeno, protože chybí odbyt na trhu. Lidé si zpravidla nemohou nic dovolit.“

„Těžko se udrží dokonce i oděvní podniky, protože celý průmysl byl v Sýrii zničen a materiál je potřeba dovážet z Turecka platit za něj v dolarech, což je při ohromné devalvaci syrské libry prakticky nemožné. Dalším problémem je také to, že se pomoc z venku drasticky snížila.“ říká v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas polská misionářka, sestra Brygida.

 

Autor: Vatikánský rozhlas  Datum: 31. prosince 2019  Foto: Wikipedia – Aleppo

Exit mobile version