Křesťan dnes

Cichanouská, stávky a počasí

Ve středu byla zadržena Tacciana Sieviaryniec, matka Pavla – za účast na pondělním pochodu důchodců. Nechali ji ve vazbě do soudu. Soud ji odsoudí buď k pokutě, nebo k několika dnům vězení.

Sviatlana Cichanouska se ve středu zúčastnila slavnostního zahájení školního roku na Evropské univerzitě humanitních věd ve Vilniusu. Tato univerzita do r. 2004 byla v Minsku a pak byla běloruskými úřady zavřena. Tehdejší studenti přešli na studia do jiných zemí (mj. i do Prahy). V r. 2005 byla znovu otevřena, ale ve Vilniusu, s pomocí litevské vlády a za podpory EU a USA. Na univerzitě studují převážně běloruští studenti, mnozí z nich jsou navázaní na opozici nebo z politických důvodů vyloučení z běloruských univerzit. Studuje se zde bělorusistika, dějiny Běloruska, kulturní politologie, žurnalistika apod. Mnozí z mých přátel tuto školu vystudovali nebo na ní učí. Paní Sviatlana vystoupila před studenty, popřála jim úspěch ve studiu a vyjádřila naději, že se budou moci po studiích vrátit domů, protože jejich „vědomosti, kritické uvažování a svoboda myšlení budou potřebné novému Bělorusku“.

Včera jsem psala o národním ultimatu Lukašenkovi a o tom, že pokud Lukašenko nesplní požadavky, bude generální stávka. Čas do 25. října chtějí lidé ze štábu Cichanouské využít mj. k práci se stávkovými výbory v podnicích, k podpoře nezávislých odborů. Ve středu paní Sviatlana nahrála poselství pro pracovníky továren a podniků. Zdůrazňuje v něm, že dělníci jsou mocnou silou, úřady to dobře vědí, proto se je snaží zastrašovat a všemožně jim lžou – například o tom, že nedochází ke stávkám. Vyzvala pracovníky, aby sledovali zprávy z jiných závodů a koordinovali akční plány ve svých podnicích. „Shromažďujte se ve skupinách, sdílejte své úspěchy a pokračujte ve svém boji. Pouze tímto způsobem budeme moci obnovit zákon a zachránit podniky před zničením režimem,“ říká ve svém videoposelství.

V Minsku se ve středu konal Pochod matek. Zúčastnilo se ho několik desítek žen (jestli to bude mít podobný vývoj, jako pochod důchodců, můžeme za týden čekat stovky matek…)

Jury Vaskresenski, jeden z bývalých politických vězňů, který byl po návštěvě Lukašenka ve vězení v neděli propuštěn, řekl, že ho Lukašenko pověřil, aby sestavil seznam osob, které by mohly být propuštěny ke stíhání na svobodě. Vaskresenski řekl, že už takový podrobný seznam vypracoval, žádné jméno ale neuvedl. Dá se tedy čekat, že v následujících dnech budou propuštěni další lidé.

Je třeba rozumět tomu, že v té přibližně stovce politických vězňů jsou velmi různí lidé. Všichni sedí „za nic“ a obvinění proti nim jsou vymyšlená. Nicméně někteří jsou z hlediska režimu prakticky „neškodní“, zatímco jiní jsou „nebezpeční“. Když budou propuštěni všelijací lidé, kteří byli víceméně náhodně chyceni na ulicích během akcí, režimu to nijak neublíží. Stejně tak ve vězení sedí spousty lidí, kteří byli řadovými členy volebních štábů, nejsou politici a žádnou samostatnou činnost nevyvíjeli. Na druhé straně je tam několik silných charismatických osobností, jejichž propuštění by pro režim bylo skutečně nebezpečné. U těchto osob není možné očekávat brzké propuštění, pokud nebudou souhlasit s nějakou spoluprací s režimem – a to oni nebudou. Patří k nim především nezlomní Pavel Sieviaryniec a Mikola Statkievič, dále Siarhiej Cichanouski, manžel Sviatlany, Maryja Kalesnikava a mějme naději, že se svých pozic bude držet i Viktar Babaryka.

Někteří se domnívají, že Lukašenko zjevně čeká na příchod zimy, že pak protesty samy uhasnou. Nevím, jestli je něco takového reálné. Samozřejmě je snazší a příjemnější trávit čas na ulicích, když je teplo. Na druhou stranu ukrajinský Majdan začal v listopadu a Ukrajinci se na náměstí ve stanech udrželi přes celou zimu. Když v r. 2017 v Bělorusku probíhal boj o Kurapaty – bývalé popraviště NKVD, kde tehdy v těsném sousedství chtěl někdo postavit nějakou administrativní budovu, bylo to v únoru, byl sníh, zima, plískanice. Obránci Kurapat v čele se Zmitrem Daškievičem trávili mnoho dnů na místě, nocovali ve stanech v mrazech, pořádali modlitební a kulturně osvětová setkání – a dočkali se vítězství. Takže spoléhat na to, že Bělorusy zastaví nějaká nepřízeň počasí, by mohlo být velmi zavádějící. Oni vědí, že hrají o všechno. Buď zvítězí, nebo je čeká „Severní Korea“, jak říkají. Už to není jen boj za svobodu, je to boj o život, a ten dává sílu. Počasí je podružné.

Autor: Olga (běloruská křesťanka, která chce zůstat v anonymitě) Datum: 13. října 2020 Foto: Olga – protesty v Bělorusku

Exit mobile version