Dnes sedí čínský pastor Wang I ve vězení za podvracení státu. Svou manželku, syna a stárnoucí rodiče neuvidí téměř deset let. Wang I se však nechtěl stát hrdinou. Je to jen obyčejný muž, který pochopil, jak Ježíšova milost osvobozuje jeho srdce, aby sloužil a uctíval Krále vesmíru. A jeho věrnost učení Písma ho stálo svobodu.
V posledních letech si církve na Západě kladou velmi podobné otázky, jaké slýchám od čínských domácích církví, které čelí pronásledování. Jaký je účel církve ve společnosti? Jak rozumíme státní moci a náboženské svobodě? Jak se v praxi odráží naše oddanost Písmu?
SOUVISEJÍCÍ – Proč jsem opustila sociální sítě – a už se tam nevrátím
V těchto rozhovorech však překvapivě chybí globální perspektiva. Každá současná diskuse o úloze církve v sekulární společnosti by měla zahrnovat i pohledy mimo naše kulturní dědictví. Máme se co učit od věřících v jiných kontextech, kteří čelí stejným tlakům jako my.
Kulturní blízkost
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Křesťané si často myslí, že kulturní rozdíly mezi Západem a Čínou jsou příliš velké na to, aby se od sebe navzájem učili. Konfucianismus i buddhismus, tedy koncepty, kterým dobře nerozumíme, tvoří kulturní a náboženské pozadí velké části čínské teologie. Kromě toho od 50. let 20. století v Číně převládá ateistický komunismus. A běžná církev na Západě nečelí takovému pronásledování, jaké zažili vedoucí domácích církví jako pastor Wang I.
Zároveň se američtí protestanti – zejména konzervativní evangelikálové – ochotně obracejí k teologickým autorům, kteří nikdy nemluvili naším jazykem a žili před staletími. Americký evangelikalismus má jistě společné dědictví s reformační Evropou, ale s dnešními křesťany po celém světě nás pojí větší kulturní blízkost než s Kalvínem nebo Lutherem.
Reformátoři žili v předindustriální a předdigitální éře. Nevěděli nic o našem trhu práce a výrobních procesech, natož o internetu, sociálních sítích a virtuální realitě. Jejich svět nepoznal demokracii nebo kapitalismus. Žili v politických systémech, které nebyly otevřené všem mužům a ženám, a nezažili svobodný obchod a podnikání jako my. A co je nejdůležitější, reformační Evropa byla předsekulární. Nedokázali si představit svět, kde náboženství není hlavním znakem identity jednotlivců a společenství.
Mým cílem není odradit křesťany od četby reformátorů, ale povzbudit nás, abychom se zamysleli nad tím, zda nemáme s věřícími z Pekingu, Lagosu nebo Lisabonu více společného, než si uvědomujeme.
Společná zkušenost
Dnes máme ke křesťanům po celém světě kulturně blíže než ke Kalvínovi nebo k Lutherovi. Seattle a Berlín vzkvétají jako centra okultismu a pohanství, která se snaží komunikovat s duchy způsobem, jaký jsme na Západě už dlouho neviděli. Naštěstí máme bratry a sestry v některých částech Afriky a Latinské Ameriky, kteří by nás mohli poučit o konfrontaci s duchovními silami a uzdravováním, kterou západní moderní společnost kdysi popírala, ale nyní vidíme, že se znovu objevuje.
SOUVISEJÍCÍ – „Ježíš opustil tuto budovu“: Nárůst sekularismu ve Skotsku a náznaky naděje
Tento týden bude průměrný pastor v Číně psát své kázání na notebooku a s přestávkami kontrolovat zprávy na telefonu. Využívá sociální sítě a považuje je za bažinu zla i za evangelizační nástroj. V jeho sboru se objevují pokušení peněz a workoholismu. Tváří v tvář kulturní marginalizaci se snaží udržet novou generaci v církvi a sleduje, jak mladí lidé v jeho městech propadají pornografii, závislosti na videohrách, poruchám příjmu potravy, zneužívání a zmatku ohledně sexuální identity. Žije v sekulární společnosti a snaží se překonat apatii k největším životním otázkám.
V našem propojeném, rychle se měnícím a urbanizovaném světě neexistuje globální město, které by se nepotýkalo se stejnými problémy jako my. To znamená, že svými zápasy nemusíme procházet sami.
Univerzální křesťanství
Rok před svým zatčením v prosinci 2018 napsal Wang I pastýřský list svým sborům, ve kterém je nabádal, aby žili obětavě pro evangelium. Nejen ve svém městě Čcheng-tu, ale po celém světě:
Pokud je Bůh, ve kterého věříte, pouze Bohem Čcheng-tu, pak je to kmenový bůh. Pokud jde o Lhasu nebo mys Dobré naděje – místa, která nikdy nenavštívíte -, existují mimo smysl vašeho života. Pokud je Bůh, ve kterého věříte, pouze bohem stavebního průmyslu, pak je bohem průmyslu. Žijete pouze pro stavebnictví a odvětví s ním spojená.
Církev však neuctívá kmenové nebo průmyslové bohy, ale „plnost toho, který naplňuje všechno ve všem“.
Je-li váš Pán Pánem celého vesmíru, pak celý vesmír souvisí se smyslem vašeho života. Celý vesmír je sférou vašeho působení. I když žijete, pohybujete se a existujete pouze v jednom koutě vesmíru, pokud není každá jeho část smysluplná, nemůže být váš kout nikdy smysluplný.
Jinými slovy, naše společná zkušenost s celosvětovou církví není pouze důsledkem globalizace. Je zakořeněna v samotné Boží přirozenosti. Samotné dějiny jsou pro Boha celého světa příliš malým dílem.
Proto se křesťané mohou dívat napříč světem i časem, aby utvářeli naši společnou víru. Měli bychom být schopni učit se od našich bratří a sester z celého světa – nejen proto, že máme mnoho společného díky našim moderním, městským a sekulárním společnostem, ale také protože uctíváme stejného Boha, který naplňuje nebe i zemi jako Král vesmíru.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Hannah Nation Zdroj: The Gospel Coalition Datum: 16. ledna 2023 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační