Křesťan dnes

Ďábel se směje – ale jen do času (báseň)

Já jsem autor nemocí,
od nichž není pomoci.
Hluchota či slepota
maří plnost života.

Zneužívám tabák, „trávu“, 
velmi rád je šířím v davu.
Závislosti masové
fandím jako takové.

Baví mne, jak světem pluje, 
volné lidi zotročuje:
bez čeho se obcházeli,
stojí je dnes majlant celý.

Z jednoho jsem ale v šoku:
Jsou to dva tisíce roků,
co můj nepřítel - Pán Bůh -
zrušil ten můj bludný kruh.

Syna poslal na Golgotu,
vydal smrti, mukám, potu,
poté mu dal z mrtvých vstát,
protože má lidi rád.

Kdo Ježíše v srdce přijme,
z kruhu bludného se vyjme. 
Kouření a jiný smrad
přestává ho zajímat,

Přestane být mým pometlem,
zas je lidem silou, světlem,
pomáhá jim jako dřív
bez kouření, šnapsu, piv...

A zejména - což mě děsí -
v nebi domov buduje si;
nadarmo už snahu mám
mít ho v pekle, kde jsem sám!

Lidi, prosím, kuřte, pijte,
podle choutek světa žije.
A z té knihy prokleté -
z Bible - nic si nečtěte.

V církvi netravte své chvíle,
nečiňte, co Bohu milé,
těšte mne, než skončím sám,
vydán ohně hlubinám!

Autor: Ivana Kultová Datum: 31. října 2022 Foto: Pixabay - ilustrační 

Exit mobile version