Když před třemi týdny vyšel můj článek „Putinův svatý boj“, pozastavili se někteří glosátoři u slov „já také věřím, že existuje svatá válka. Svatou válku lze ale vést jen svatými prostředky…“ Někteří napsali, že křesťané žádnou svatou válku nevedou a vést nemají.
Za poprask kolem této věty si do jisté míry mohu sám. Nijak jsem nenaznačil, co tou „svatou válkou“ míním, a mnozí zřejmě usoudili, že se jedná o nějakou klasickou válku, vedenou pouze všeobecně uznávanými prostředky.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Putinův svatý boj
O tom, že máme vést svatý boj, nemám sebemenší pochybnost. Apoštol Pavel píše do Efesu, že „naše bojování není proti tělu a krvi (tj. proti lidem), ale proti duchovním mocnostem“ (viz Ef 6,12). Je to tedy naše bojování, náš boj, a ne že ne. V listu Efeským ovšem Pavel rozvíjí myšlenku, jak se máme na tento boj připravit, nikoli, jak ho máme vést. Komentátoři právem upozorňují, že výzbroj, kterou Pavel popisuje (Ef 6,13-17), obsahuje samé obranné prvky, až na jeden: na „meč Ducha, jímž je Boží slovo“. Chceme-li z Písma vyčíst, jak máme tento boj vést, musíme se obrátit jinam, konkrétně do 2. Korintským 10,4-5: „Zbraně našeho boje nejsou tělesné, ale mají od Boha sílu bořit opevnění; boříme rozumování a každou povýšenost, která se pozvedá proti poznání Boha. Uvádíme do zajetí každou myšlenku, aby byla poslušna Krista…“
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Opěr zde vidíme: je to náš boj. Ale ten nelze vést, natož vyhrát, tělesnými zbraněmi. Tělesné zbraně totiž „nemají sílu“ bořit opevnění.
Abychom mohli tento boj vést, musíme Boha znát. Kdybychom ho neznali, jak bychom mohli rozpoznat ono „rozumováni“ a „každou povýšenost“?
Chápu, že výraz „já znám Boha“ může být velmi problematický. Může to být zcela arogantní tvrzení. A každý křesťan si rovněž musí být vědom, že „nyní poznáváme částečně“ (1Ko 13,12). Naše situace rozhodně není jednoduchá: Jakmile se obrátíme ke Kristu, ocitáme se ve válce, ať chceme nebo nechceme. Tu válku jsme si nezvolili, nicméně ona je zcela reálná.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Nevyslyšené modlitby
V citovaných verších z 2. Korintským jsou zmíněna „opevnění“, „rozumování“ a „povýšenost“. Rozumí se samo sebou, že tato opevnění, rozumování a povýšenost se týkají i nás, a že první bitevní pole, kde se musíme utkat se silami nepřítele, je naše vlastní nitro. A pokud budeme tento boj vést vítězně, ozdobíme se pokorou.
Co jsou ona „opevnění“? Kupříkladu dnes si většina lidí u nás myslí, že v křesťanství jde o to, „jak máme být hodní“, a pokud budeme hodní, půjdeme „do nebe“. To je určitá myšlenková „pevnost“, která se staví proti poznání Boha, protože nenechává žádné místo pro Ježíše Krista. Nebo možná jen to, že byl hodnější než ostatní. Pod nebem ale není žádné jiné jméno, skrze které bychom mohli být zachráněni (viz Sk 4,12).
Jinou takovou pevností je rozšířená představa, že všechny (náboženské) cesty nakonec vedou ke stejnému cíli. Tato pevnost je velice silná. Pokud toto mínění nesdílíte, jste okamžitě onálepkováni jako netolerantní člověk. Byť jste sebehodnější.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Ještě k Večeři Páně
Rozumějte mi dobře: Nemyslím si, že je rozumné, chceme-li někomu zvěstovat evangelium, začít od jedinečnosti křesťanství. To vás lidé okamžitě přestanou poslouchat. Na druhé straně ale jsem-li výslovně dotázán, tak dám výslovnou odpověď a nijak se nevykrucuji. Možná se se mnou někteří lidé přestanou bavit, ale já kvůli tomu nebudu ředit zvěst, kterou mám šířit.
Takto bych mohl dlouho pokračovat. A patrně se k těmto otázkám v některém z další článků vrátím. Zde bych chtěl ještě připomenout důležitou věc: Je třeba, abychom dobře ovládali zmíněný „meč Ducha“. Jedním z hlavních důvodů současné slabosti křesťanstva je chabá znalost Písma, případně jeho všelijaké ředění a překrucování. Mnohé zřejmě plete Boží nepřítel, která přichází k lidem jako kdysi k Evě se sugestivní otázkou „opravdu řekl Bůh?“ (viz Gn 3,1). Ano, v Písmu jsou obtížná místa, a činíme dobře, snažíme-li je vysvětlovat. Mnozí ovšem podléhají pokušení si Písmo upravovat.
Jednou z myšlenkových „pevností“ je i přesvědčení, že k dosažení spravedlnosti se dá i válkou, a že nějaký národ má hrát spasitelskou roli – ať už je to národ německý, ruský, korejský nebo americký. Na to jsem se snažil svým článkem upozornit.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 8. února 2023 Foto: Pixabay – ilustrační