Křesťan dnes

Dan Drápal: Zamyšlení nad současnými demonstracemi

Kdybych o to nebyl hned z několika stran požádán, asi bych se k současným demonstracím ani nevyjadřoval. Ale když už s tím začínám, mám obavy, že mi nebude jeden článek stačit. Nu, uvidíme.

A proč jsem se do toho nehrnul? Protože situace není jednoznačná, a to v mnoha ohledech.

Domnívám se, že Andrej Babiš se dopustil neetického jednání. Kdybych si ale měl vsadit na to, jak dopadne soud, pak bych si vsadil na to, že odsouzen nebude, tedy že soud nakonec prohlásí, že jeho jednání bylo na hraně legitimity, nikoli však za hranou. Možná se mýlím. A netvrdím, že by mě takový výsledek potěšil.

Co si ale troufnu předpovědět, je, že soudy se potáhnou mnoho let. V tomto ohledu to bude podobné jako s Davidem Rathem nebo s Vlastou Parkanovou, ačkoli jde o naprosto odlišné případy. Nechci tyto tři osobnosti jakkoli srovnávat; hovořím o určité vadě systému.

Z toho ovšem vyplývá, že obvinění nemají možnost se očistit. (Očištění po dvanácti letech zanechává hořkou pachuť v každém případě.)

Znám řešení? Nikoli. Rozhodně nemůže být řešením omezovat možnost odvolání. Dílčím řešením může být větší odvaha soudců rozhodovat se podle zdravého rozumu a neschovávat se příliš za znalce. Jakmile jednou vstoupí do hry znalci, celé řízení se nemístně protahuje. Znalecký posudek může být napaden, je třeba vypracovat jiný, alternativní, atd. Všichni víme, jak to chodí.

Z vícero zdrojů, které jsou pro mě důvěryhodné, jsem slyšel, že vyšetřovatelé a státní zástupci (nevím, kolik z nich, jistě ne všichni) mají dostatek materiálu v různých složkách, aby rozjeli podobné vyšetřování jako u Andreje Babiše i proti řadě dalších politiků. Politici to o sobě navzájem vědí a z tohoto hlediska má Andrej Babiš asi právem pocit, že je to „kampaň“, která ho má odstranit. To ho samozřejmě nezbavuje odpovědnosti. To, že jiní hřeší, neznamená, že pachatel má odejít bez trestu. Snažím se ale porozumět těm třiceti procentům, kteří Andreje Babiše volí a zřejmě volit budou, bez ohledu na všechny demonstrace. Tito lidé jsou zřejmě také přesvědčeni, že je to „kampaň“ proti člověku, který chtěl s všudypřítomnou korupcí zatočit. Sám tento názor nesdílím, nicméně nepřekvapuje mě, že mnozí lidé uvažují takto.

Demonstruje se ovšem nejen proti Andreji Babišovi, ale i proti nové ministryni spravedlnosti Marii Benešové. Vzpomínám si ovšem na doby, kdy byla značná část těch, kteří proti ní nyní demonstrují, nadšena z toho, že se postavila proti „justiční mafii“ a „pojmenovala věci pravými jmény“. Současné demonstrace určitě budou mít pozitivní účinek v tom, že pokud by se Babiš prostřednictvím Marie Benešové pokusil se zbavit Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, byl by takový oheň na střeše, že by to skutečně mohlo vést k pádu současné vlády. Na druhé straně mi přijde divné demonstrovat proti někomu, kdo by se nějakého špatného činu mohl někdy v budoucnu dopustit, ale zatím se ho nedopustil a nadto říká, že nic takového nemá v úmyslu.

Hodně se hovoří o tvrzení, že v naší zemi „je možné si objednat trestní stíhání“. Opět věci nejsou jednoduché a jednoznačné. „Objednat si trestní stíhání“ lze snad ve všech státech. Někdo si vymyslí nějaké falešné obvinění, najme si špičkové právníky, aby sepsali žalobu, opatří si falešné svědky a možná k tomu ještě uplatí nějaké vyšetřovatele. To se může stát kdekoli, i v dobře fungujících státech. Zcela jiná věc ovšem je, zda se podaří někoho na základě falešných obvinění odsoudit. To už ve fungujících státech možné není, a domnívám se, že to možné není ani u nás. Soudnictví je vícestupňové, je zde možnost odvolání, a jsou zde i investigativní novináři, kteří poukáží na určité nesrovnalosti. Otázka tedy je, zda je systém natolik funkční, aby zlovůle a spiknutí jednotlivců mohly být odhaleny.

Velký problém – a to už je patrně chyba systému – nevidím v tom, že by mohl být odsouzen nevinný člověk. Jistě se to někdy může stát, protože na této straně nebe není nic dokonalé. Jsem ale přesvědčen, že je to naprosto výjimečné. Velký problém vidím v délce soudních řízení a v tom, že věci nejsou dotahovány do konce. Pak přijde někdo jako Václav Klaus a správně konstatuje, že soudní řízení byla příliš dlouhá, a nesprávně se rozhodne to vyřešit amnestií pro evidentní gaunery. Důvěra v systém je tak neustále podemílána tu malými krůčky, tu mílovými kroky. Čím je ale systém těžkopádnější a čím více ztrácí důvěru veřejnosti, tím více lidí se začne domnívat, že by bylo lépe, kdyby vše vyřešil nějaký autokrat, který „by se s tím nepáral“.

Je mi jasné, že v demokratickém státě zpravidla není možno nalézt nějaké rychlé řešení. Uvítal bych, kdyby vláda, opozice, státní zástupci, profesoři právnických fakult a další odborníci dali hlavy dohromady a přemýšleli o tom, jak systém učinit funkčnějším a výkonnějším. Systém je důležitější než personálie.

V příštím článku se pokusím rozebrat, v čem jsou plusy a minusy současných demonstrací.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi. 

 

Autor je teolog a publicista.  Foto: Anobudelip.cz – Andrej Babiš

Exit mobile version