Křesťan dnes

Denní zamyšlení neděle 31. prosince

Skryl jsem před tebou na okamžik svoji tvář, avšak ve věčném milosrdenství jsem se nad tebou slitoval.
Iz 54,7

Sám pak náš Pán Ježíš Kristus a Bůh náš Otec, který si nás zamiloval a ze své milosti nám dal věčné potěšení a dobrou naději, nechť povzbudí vaše srdce a dá vám sílu ke každému dobrému činu i slovu.
2Te 2,16–17

Kolikrát jsme si v uplynulém občanském roce řekli: „Skryl přede mnou svou tvář“? Třeba ten, koho mám rád, ten, kdo má rád mě, ale najednou jsem mu přestal rozumět, začal se chovat jinak. A kolikrát si to možná o mně řekli právě moji blízcí? „Skrývá se před námi, něco s ním je, nerozumíme mu.“ A kolikrát jsem to musel říci sám sobě? Kdo jsem já? Jaká je moje prvá tvář? Kolikrát jsem to také volal k Hospodinu: „Skrýváš přede mnou svou tvář, jak dlouho ještě?“ Ale kolikrát jsme také s vděčností vyznali: „Ve svém věčném milosrdenství se nade mnou slitoval!“ Porozuměl jsem sobě, porozuměl jsem tomu, proč druhý dělá to, co dělá, proč je, jaký je. Odpustil jsem, dostalo se mi odpuštění. Osvobodil jsem se od břemen, která mě dlouho tížila. Zakusil jsem víru, naději, lásku, věčné potěšení. Ať toto hojně zažíváte i v novém roce a ať i v čase Božího mlčení k této naději upínáte svůj vnitřní zrak!
Bože, dávej nám podíl na svém věčném milosrdenství!

Mt 13,24–30 * Ř 8,31b–39 * Kaz 3,1–15

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Exit mobile version