Křesťan dnes

Denní zamyšlení středa 12. dubna

Já jsem vlastníma rukama roztáhl nebesa a veškerému jejich zástupu jsem vydal příkazy.
Iz 45,12

Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu.
Jk 1,17

Boží milost nemá hranic. Stačí se denně nořit do Boží přítomnosti a pocítíme to. Jak nás Bůh dokáže pozvednout z nejhlubších hlubin, jaké světlo a klid nás naplní, když mu věnujeme plnou pozornost své mysli a srdce. Boží majestát pak tvoří v naší duši nebesa. Boha si však nepředstavujme nijak antropomorfně. I když nás to svádí. Boží velikost je nekonečná a nevyslovitelná, proto Izajáš a další pisatelé Bible využívají pestrou symboliku jazyka. Ponechme Bohu jeho tajemství a mějme vnímavou duši. On pak koná, v tichu našeho vnitřního chrámu dokáže dělat divy. Tvořit jako v prostoru gigantického vesmíru.
Pane všech světel, buď naším hostem, utvářej svá nebesa v našem nitru, ať se v nás spojí tvůj svatý Duch s naší duší.

J 20,11–18 * Ř 12,9–16

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Exit mobile version