Ankara/Helsinky – Turecko nepodporuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance, také kvůli tomu, že Stockholm nezasáhl proti protestnímu zapálení koránu. Dnes to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Dodal, že vůči Finsku, kde se takový incident nestal, Ankara podobné výhrady nemá. Turečtí představitelé už několik dní dávají najevo, že by Ankara mohla finskou žádost schválit nezávisle na té švédské, připomíná agentura Reuters. Finsko dnes uvedlo, že stojí o společný vstup do NATO se Švédskem.
„Švédsko by se o to nemělo v tuto chvíli pokoušet. Neřekneme ano jejich žádosti o vstup do NATO, dokud budou povolovat pálení koránu,“ cituje agentura Erdogana.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes uvedl, že pokud se severské země a NATO rozhodnou žádosti rozdělit, bude je Turecko hodnotit samostatně, a tu finskou příznivěji.
SOUVISEJÍCÍ – Erdogan označil masakr za součást spiknutí proti islámu. Australský premiér ho ostře kritizoval
Nedávné demonstrativní spálení koránu před tureckým velvyslanectvím švédští vládní činitelé odsoudili jako neuctivé. I na tyto činy se podle nich však vztahuje ústavní ochrana svobody projevu. Policie proto při demonstraci proti aktivistům nezasáhla.
Finští představitelé dnes uvedli, že chtějí pokračovat v přístupových rozhovorech společně se Švédskem. „Nejrychlejší možné schválení členství obou zemí je v nejlepším zájmu Finska, Švédska i celého NATO,“ uvedla finská vládní rada pro bezpečnost a zahraniční politiku.
Dánsko-švédský aktivista Rasmus Paludan, který pálení uspořádal, švédskému tisku řekl, že v podobných protestech chce pokračovat až do doby, kdy Turecko odsouhlasí vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Některá média už ale poukázala na Paludanovy kontakty s osobami s vazbami na Rusko. Švédsko a Finsko rozhodly o členství požádat po ruské agresi vůči Ukrajině.
Turečtí představitelé v uplynulých dnech naznačují, že by se finskou žádostí o vstup do NATO mohli zabývat odděleně od té švédské. Finsko a Švédsko opakovaně deklarovaly, že chtějí do aliance vstoupit společně. Helsinky však v lednu uvedly, že by se mohly stát členem NATO i bez Švédska.
Turecko vyjadřuje výhrady k rozšíření NATO o dvě severské země od loňského jara. Vyčítá jim, že nedostatečně bojují s teroristickými organizacemi, za které Ankara považuje Stranu kurdských pracujících, milice YPG a jejich sympatizanty či příznivce klerika Fethullaha Gülena. Aby proces rozšíření vůbec začal, podepsala trojice zemí v červnu memorandum.
Vstup Finska a Švédska do NATO musí schválit všechny členské země. S výjimkou Turecka a Maďarska to už všechny udělaly.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 1. února 2023 Foto: Wikimedia Commons – prezident Ergogan