Od loňské ruské invaze na Ukrajinu jen málo evropských institucí vítá oba znepřátelené národy. Vzácný příklad se nachází přímo na hranicích, v zemi, která se obává, zda nebude další na řadě.
Estonsko, nejsevernější ze tří bývalých sovětských republik u Baltského moře, okamžitě po vypuknutí konfliktu přispěchalo na pomoc Ukrajině. Vzhledem k tomu, že ruská agrese začala 24. února – což se shoduje s datem vyhlášení nezávislosti Estonska, které bylo poprvé vyhlášeno v roce 1918 -, někteří se ptali, zda se nejedná o záměrný vzkaz.
SOUVISEJÍCÍ – Zelenskyj požádal při jednání s papežem o odsouzení ruských zločinů
Magazín Christianity Today informuje, že počáteční bleskový útok na Kyjev připomněl Estoncům sovětskou okupaci ve 40. letech 20. století. Politici si připjali modré a žluté stužky, vojenské špičky poslaly zbraně a pomoc. Občané, včetně každého čtvrtého občana ruské národnosti, reagovali na zvěrstva s hrůzou.
Ale zatímco mnoho univerzit zavřelo dveře studentům z Ruska a Běloruska, jedna evangelikální instituce se tomuto trendu postavila. Baltský metodistický teologický seminář (Baltic Methodist Theological Seminary, BMTS) – plně sjednocený s národním postojem odsuzujícím válku – místo toho trval na jednotě v Kristu.
„Nevyvěsili jsme ukrajinskou vlajku, ale uspořádali jsme společnou modlitbu,“ uvedl Christianity Today prezident BTMS Külli Tõniste. „Zachování společenství je důležitější než vnější projev vlastenectví.“
Metodistický seminář, založený v roce 1994 a akreditovaný státem, hostí studenty ze sousedního Lotyšska, nedalekého Finska, Spojených států, Izraele, Nigérie a Ghany. Ale právě skupina Rusů, Bělorusů a Ukrajinců – 43 procent všech studentů – se mohla ukázat jako želízko v ohni.
Tõniste – absolvent Asburyho teologického semináře s doktorátem z London School of Theology – však vycítil zmatek a nejistotu mnohých studentů a ujistil je, že má dveře otevřené, aby si vyslechl jejich příběhy. Ukrajinský uprchlík z Mariupolu. Estonec, jehož dědečka zabili Sověti. A Rus ze smíšené rusko-ukrajinské rodiny, který neví, čemu má věřit.
„Naši studenti jsou u nás v bezpečí,“ řekl. Jedním z příkladů je Filip Charčenko, student prvního ročníku z Běloruska. Doma je učitelem tělesné výchovy a invaze ho „šokovala“ – stejně jako zpočátku všechny jeho kolegy. Ale jak se jeho škola a národ se postavily za Moskvu, cítil se stále hůř.
Dlouho se cítil povolán ke službě, a tak našel nový domov v Estonsku.
„Myslel jsem, že mě tam nepustí,“ řekl CT. „Ale jsem rád, že jsem tady, obklopen lidmi, kteří studují Bibli – otevírá mi to zcela novou zkušenost s Bohem.“
Rychle se spřátelil jak s Rusy, tak s Ukrajinci, s nimiž porovnával podobná slova v jejich jazycích. A na každoroční vánoční oslavě – která vynesla 1 600 dolarů pro partnerské semináře ve vojnou zmítaném regionu.
„V nekřesťanském světě vidím velké rozdělení mezi národy,“ řekl Charčenko. „Ale v semináři naše hranice prostě mizí.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 15. května 2023 Foto: Pixabay – Talin, Estonsko
