Dekonstrukce je v dnešní době módní slovo. Termín evangelikální se objevilo jako značka pro aktivistické hnutí. Příběhy o víře lidí – a také „ztrátě víry“ – jsou často emotivní a plné bolesti. Takže křesťané bojující s vírou potřebují lásku a naslouchání, nejen argumenty.
Tish Warrenová pro Christianity Today píše, že církve dnes potřebuje vstupovat do promyšlených rozhovorů o dekonstrukci a připomíná, že Ježíš je pravda, která osvobozuje. Kladení tvrdých otázek o víře je podle ní normální a nezbytné pro duchovní zralost.
SOUVISEJÍCÍ – Pákistánští evangelikálové pomáhají afghánským uprchlíkům
Nejprve je důležité rozlišovat mezi dekonstrukcí a reformou. Církev je institucí vytvořenou Kristem, ale je to také komunita plná nedokonalých hříšníků, která se neustále potřebuje reformovat. Pokud frustrace člověka z církve vychází z biblické vize společenství, není to dekonstrukce, ale volání církve zpět k životu podle evangelia.
Warrenová jako příklad uvádí misogynii, kterou v církvi vidí. Ale také uznává, že pojem vnitřní důstojnosti žen jí dává sama církev. Ve srovnání s pohanským světem kolem ní raná církev povýšila postavení žen. Myšlenka vrozené lidské rovnosti vychází z toho nejlepšího z křesťanského myšlení.
Warrenová varuje bílé evangelikály, kteří opouštějí svou víru kvůli rasismu a nespravedlnosti v církvi, ale přitom se nepoučí z chyb, které dělají černošské či latinskoamerické sbory a ani se k nim nepřipojí. Je ale potřebné, aby bílí evangelikálové naslouchali i věřícím z jiných ras a kultur a učili se od jejich závazku pro pravdu a ortodoxní učení.
Autorka si všímá manipulace a zneužití toho tématu ze strany bývalého populárního spisovatele Joshe Harrise, který se veřejně vyznal z toho, že ztratil víru v Boha. Harris si vysloužil výsměch od celé škály teologů za svůj kurz o dekonstrukci za 275 amerických dolarů, který později zrušil. Podle ní ve Spojených státech existují křesťané, kteří opustili víru, ale využívají marketingové nástroje, aby oslovovali určitý typ křesťanů za účelem zisku.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Zaměřila se také na argumentaci těch, kteří chtějí opustit víru kvůli fundamentalismu, který však nereprezentuje evangelikální hnutí a je jen jeho malou částí. Patří jsem například odpor k intelektualismu, nedostatek soucitu, spojování s politikou či nezájem o společenskou spravedlnost.
Církev nebyla nikdy dokonalá. Přesto, když se podíváme do historie a na celou škálu církevní tradice reprezentovanou katolíky, pravoslavnými či protestanty, tak můžeme najít hlubokou spiritualitu, která nám může v dnešních časech být nadějí a povzbuzením.
Pokud člověk dospěje do bodu, kdy skutečně již nevěří křesťanskému učení, tak je podle Warrenové čestné a poctivé opustit víru, než se snažit ji přetvořit podle svých preferencí. Ale je důležité kriticky posoudit skutečnou víru, ne její okleštěnou verzi.
To, co hříšná církev potřebuje, není dekonstrukce, ale hluboká proměna. Křesťané se musí vzdát povrchní kritiky, aby dokázali vybudovat věrnější vizi Kristova společenství. To však není možné bez toho, aby se křesťané drželi pokladu, který obdrželi od historické církve. Nemůže se to také podařit bez pravdy Písma a Ducha svatého.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 23. listopadu 2021 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační