Křesťan dnes

Historik vnímá souvislost mezi klerofašisty a dnešními odpůrci liberalismu

Bratislava – Miroslav Szabó je autorem knihy Klerofašisti, která se zabývá působením kněží hájících fašistickou ideologii. Slovensko mělo podle něj blízko k fašistické ideologii hlavně kvůli členům Hlinkovy gardy, kteří se politicky angažovali.

Historik ze Slovenské akademie věd poznamenal v rozhovoru pro Aktuality.sk, že takto radikálně vystupovala jen část duchovenstva, a nelze to paušalizovat na celek. Spojení mezi antisemitismem a klerofašismem vidí hlavně v historickém kontextu, kdy církev měla kritický postoj k Židům za nepřijetí Ježíše, jako Božího mesiáše.

Szabó poukázal na souvislost mezi antisemitismem během období druhé světové války s dnešními odpůrci liberalismu. Změnily se podmínky a doba, ale narativ obou skupin zůstává podobný.

„Dnes je to gender ideologie nebo Istanbulská úmluva. Dříve to byly židovští komunisté, sociální demokraté, liberálové a podobně,“ poznamenal Szabó v rozhovoru.

Strach křesťanů z liberalismu podle historika pramení hlavně z obav o rozvrat tradiční rodiny a je často označován za „nepřítele,“ nebo „nebezpečného protivníka.“ Za pokračovatele klerofašismu uvedl stranu ĽSNS Mariána Kotleby. Szabó připomněl, že i kněz Marián Kuffa se často „pohybuje na tenkém ledě“ díky svým útočným vyjádřením.

V médiích v poslední době zarezonovala Kuffova slova z kázání, kde označil liberalsmus za „hnůj,“ který je třeba vytisknout „buldozerem“ mimo Slovensko. Tato slova řekl před prezidentskými volbami. Spolu s bratrem, bývalým poslancem NR SR, podpořili neúspěšného kandidáta Štefana Harbabina.

Tiso byl původně farář a teolog, ale také funcionář Hlinkovy slovenské lidové strany. Po jednaní s Adolfem Hitlerem, který mu oznámil svůj záměr vytvořit slovenský stát, byl 26. října 1939 zvolen prezidentem Slovenské republiky, jímž pak zůstal až po její zánik. Slovensko bylo státem podřízeným nacistickému Německu a podílelo sa na deportacích Židů. Po válce byl americkou armádou internován v Bavorsku, později vydán československým úřadům a nakonec na základě rozsudku Národního soudu popraven.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi. 

 

-mn-  Foto: Wikimedia Commons – Tiso a Hitler

 

Exit mobile version