Když se Ježíš svých žáků zeptal, za koho jej zástupy pokládají, předestřeli mu učedníci pestrou paletu biblických odpovědí: jedni v něm prý vidí Jana Křtitele, jiní Eliáše, další Jeremjáše či jiného z izraelských proroků. Na osobně mířenou otázku pak za ostatní odpověděl – také biblicky, ba na základě zjevení shůry – Petr: „Ty jsi Mesiáš (Kristus), syn Boha živého.“ Čtenáři evangelií vědí, že Petr vzápětí ukáže, že zjevení neporozuměl; že vlastnímu vyznání přikládal jiný smysl než Ježíš. A má-li Mesiášovi porozumět, říká Ježíš nejen jemu, pak že musí pokorně jít v mesiášských šlépějích: tedy případně až na kříž. Leda tak člověk obstojí před Bohem. (Srov. Matoušovo evangelium 16,13-28)
Když roku 610 po Kristu v Mekce vystoupil Mohamed s výzvou, aby Arabové zanechali model a podřídili se jedinému Bohu, milosrdnému Stvořiteli a spravedlivému Soudci – jedině tak že před Ním obstojí -, mohl jmenovitě navázat právě na Jana Křtitele či Eliáše, ale i na Jonáše, Mojžíše a další biblické proroky, ba na Ježíše samotného (Korán 2:136; 4:163; 6:83-86 aj.). Ano, Korán – svatá kniha islámu, záznam Mohamedovy zvěsti – v patnácti ze svých sto čtrnácti kapitol (súr) mluví o Ježíši (arabsky Isa). Ba mluví o něm obsažnými, závažnými a křesťanskému čtenáři povědomými slovy.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Za koho Korán Ježíše pokládá? Předně za „syna Mariina“: Této panně, kterou si „Bůh věru vyvolil a čistou učinil a vyznamenal mezi ženami lidstva veškerého“ (3:42), se zjevil anděl v lidské podobě a ohlásil jí, že jako na počátku Bůh svým pouhým „Budiž“ stvořil Adama, tak v ní stvoří Ježíše (3:47,59). Ten „bude blahoslavený na tomto i onom světě“ (3:40) a dostane „přednost před jinými“ Božími posly (2:253). Však už v kolíbce, ihned po narození kazatelsky promluvil (19:30-34; 19:24-26; 3:46; 5:110).
Ježíš je totiž takříkajíc ztělesněným „slovem Božím“: „Marie, Bůh ti oznamuje zvěst radostnou o slovu, jež od Něho přichází, jehož jméno je Mesiáš“; je „slovem Jeho, které vložil do Marie“ (3:45; 4:171). Však také Ježíš potvrzuje vše, co v minulosti bylo Izraeli zjeveno v Mojžíšově Tóře a ústy proroků, a své generaci přináší evangelium (3:48-52; 5:110; 57:27 aj.).
Ježíš je také „duchem z Něho vycházejícím“ (4:171): Posílen „Duchem svatým“ a „z dovolení Božího“ konal mnohé zázraky (2:87,253; 3:49; 5:110-115): uzdravil slepého a očistil malomocného; znal tajemství lidských srdcí; z hlíny uhnětl podoby ptáků a svým dechem je oživil; křísil mrtvé; a vyprosil si, aby shůry sestoupil stůl prostřený nebeskými pochoutkami.
Nakonec byl sám vzat vzhůru: „A hle, pravil Bůh: Ježíši, nyní tě odvolám a povznesu tě k sobě a očistím tě od špíny těch, kdož neuvěřili“ (3:54-55). Muslimové proto věří, že Ježíš nyní přebývá u Boha a na konci časů sestoupí na zem, aby soudil pronárody.
Znamená snad toto vyzdvižení, že Ježíš nezemřel? Asi tři místa Koránu zmiňují Ježíšovu smrt (5:117; 3:55; 19:33), ovšem jeden gramaticky poněkud nejasný verš umožňuje i jiné vyústění (4:157-158): Bůh tu kárá židy Ježíšovy generace „za slova jejich: ‚Věru, zabili jsme Mesiáše Ježíše, syna Mariina, posla Božího!‘ Však nikoliv, oni jej nezabili ani neukřižovali, ale jen se jim tak zdálo… naopak Bůh jej k sobě pozdvihl, neboť Bůh je moudrý a mocný“. Neukřižovali tedy židé Ježíše doopravdy, nýbrž jen zdánlivě, jelikož Bůh je ve své moudrosti zmátl? Nebo si židé připsali zásluhy na Ježíšově popravě neprávem, zatímco to byl Bůh, kdo jejich rukou Ježíše vydal na smrt, a tak ho vyzdvihl? Islámská tradice se kloní – nota bene podobně jako Petr z evangelia – k výkladu, že Boží prorok a Mesiáš přece nemůže skončit poražený, ponížený, umučený; a že místo Ježíše byl díky nebeské lsti ukřižován kdosi jiný – snad zrádce Jidáš.
Nejpozději zde se koránská závažná a křesťanovi povědomá tvrzení o Ježíši vyjeví v jiném, v cizím světle. Nejenže se Ježíšův kříž – jádro biblického evangelia – v Koránu mihne pouze jedinkrát, je to navíc ve verši, který podle převládajícího výkladu kříž vůbec odmítá! Podobně polemicky pozměněný obsah prozradí při bližším pohledu i ostatní události a pojmy: Ve výše citovaných pasážích, které tak barvitě líčí Ježíšovo narození a zázraky (3:42-64; 4:171-173; 5:110-116; 19:16-36), Mohamed právě výslovně odmítá křesťanské porozumění Ježíšově osobě a dílu (pomiňme nyní odbornou otázku, které křesťany či křesťanské heretiky měl před očima a do jaké míry rozuměl biblické zvěsti): „Vlastníci Písma! Nepřehánějte v náboženství svém a mluvte o Bohu jedině pravdu! Vskutku Mesiáš Ježíš, syn Mariin, je pouze poslem Božím a slovem Jeho, které vložil do Marie, a duchem z Něho vycházejícím. A věřte v Boha a posly jeho a neříkejte: Trojice… Bůh vskutku je jediným Bohem, On povznesen je nad to, aby měl dítě“ (4:171; srov. 3:57; 5:116-117; 19:35-36). „Mesiáš“ Koránu není totéž co „Mesiáš“ Bible; stejně tak pojmy „Boží slovo“ a „Duch svatý“ mají v Koránu pozměněný obsah: zázraky nemluvněcího kázání, uzdravení nemocných či vzkříšení mrtvých tu neilustrují, kým jest Ježíš (úkol zázraků v evangeliích), nýbrž pouze podtrhují jeho zvěst: že je jediný Bůh a Jemu je nutno se podřídit. Ježíš je podle Mohameda sice výjimečný, přece však jen další z dlouhé řady proroků, která začíná Adamem a vrcholí… Mohamedem (2:87; 3:84; 33:7; 42:13; 61:6 aj.). Křesťané se podle Mohameda mýlí, ba proviňují se hříchem „přidružování“ dalších bohů k Bohu jedinému, když z Ježíše dělají víc, než kým byl: „pouze poslem Božím a slovem Jeho“.
Za koho Ježíše považuje Bible a za koho Korán? Bible v něm – v novozákonní optice – vidí svůj vrchol, svůj vlastní obsah a cíl, svého Pána; vidí v něm ztělesněného Boha, ukřižovaného Spasitele. Korán v Ježíši vidí jednoho z poslů Božích. Lze dokonce říci, že čím je pro muslimy Korán – slovním vyjádřením Pravdy, o níž i Ježíš svědčí, tím je pro křesťany sám Ježíš – Pravdou v lidském těle, o níž vydává svědectví Bible. V Koránu se Ježíš brání uctívání vlastní osoby a říká: „Uctívejte Boha, Pána mého i Pána vašeho“ (5:117). V Bibli říká: „Následuj mě“ (Matoušovo evangelium 16,23-24; Janovo evangelium 21,18-22).
David Beňa je učitel na Evangelikálním teologickém semináři v Praze. Tento článek vznikl díky spolupráci s Evangelikálním teologickým seminářem – ETS.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.