Když jsem byl mladší, byly populární jakési trojrozměrné obrazy: na první pohled se snadno dalo poznat, co na obraze je, při delším pohledu však z prvního obrazu jakoby kouzlem vystupoval jiný. Klíčem bylo dívat se správně. Totéž platí pro pochopení Ježíšových zázraků v evangeliích. Je jasné, že ukazují jeho moc; avšak o tom, kdo Ježíš je a co přišel vykonat, sdělují více, než lze postřehnout na první pohled.
S tímto poučením se znovu podívejme na Ježíšovo chození po vodách Galilejského moře (Marek 6,45-52; viz Mt 14,22-33; Jan 6,15-21). Ježíšovi učedníci měli tehdy potíže s veslováním. Ježíš k nim přišel uprostřed téže bouře po vodě. Zachránil je z nebezpečí – a tím se jim zjevil jako Boží Syn, který své učedníky vede k novému exodu.
Starozákonní pozadí
K trojrozměrnému pochopení tohoto zázraku nám pomůže pozorné odhalení starozákonních ohlasů v Markově vyprávění.
1. Hospodin v „novém exodu“
Marek představuje spásu, kterou Ježíš dovršuje v novém exodu. V prvním exodu procházel mořem Bůh. V Žalmu 77,16-20 Asaf sleduje, jak Hospodin vedl svůj lid vodami moře a sám šel před ním – ve 20. verši říká: „Tvá cesta šla mořem, množstvím vod tvá stezka, aniž bylo znát tvé stopy“ (viz Ex14,29; 15,19). Dále: u Izajáše 43,16 Hospodin „razí cestu mořem“ a ve druhém verši téže kapitoly slibuje, že když bude jeho lid procházet vodou, bude s ním. Tato kapitola vidí první exodus ve zpětném pohledu jako předobraz exodu nového, budoucího a vrcholného, kdy Hospodin svůj lid vykoupí s konečnou platností.
Když Ježíš kráčí po vodě a zachraňuje učedníky v bouři, naplňuje to, co ve svém proroctví předjímá Izajáš: Ježíš je ten božský Spasitel, který přináší dávno předzvěděnou spásu nového exodu.
2. Zjevení Boha na vodě
SOUVISEJÍCÍ – Proč Ježíš proklel fíkovník?
Marek nám také říká, že Ježíš „chtěl jít dál kolem nich“ (učedníků – 6:48). Tato slova před námi otevírají svět biblických ohlasů zjevení Kristova božství. Jazyk „míjení, procházení kolem“ představuje Ježíšovo kráčení po vodě jako teofanii – Boží zjevení.
Teofanii – slávu Hospodina kráčejícího kolem – zažil na hoře Sinaj Mojžíš (Ex 33,19.22), a tamtéž zakusil jeho zjevení (1. Královská 19,8) a Hospodina kráčejícího kolem (verš 11) také Elijáš. Marek 6,48 je obzvláště ozvěnou teofanického jazyka u Jóba 9,8, kde Bůh „kráčí po hřebenech mořských vln“ a míjí Jóba, který jej ani nepostřehne (v. 11). Pro „míjení“ užívá Marek téhož řeckého termínu (parerchomai) jako řecká verze Starého zákona pro všechny tyto tři teofanie.
Teofanie zažitá učedníky každou z těch tří starozákonních přesahuje. Mojžíšovi Hospodin řekl, že nikdo nemůže spatřit jeho tvář a přežít (Ex 33,20), kdežto při spatření Krista učedníci Boha, druhou osobu Trojice, viděli vtěleného. A ten je nakonec neminul, nýbrž vešel do lodi s nimi a zařídil pro ně zklidnění vod (Marek 6,51; srov. Ž 23,2).
3. Boží zjevení sebe samého
Ke svému božskému zjevení Ježíš u Marka 6,50 ještě připojil slova: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“ U Agea 2,4-5 se Hospodin slovy „Dejte se do díla, neboť jsem s vámi“ a „Nebojte se!“ vyjadřuje podobně jako Ježíš u Marka 6,50. Příkaz „nebojte se“ najdeme dokonce i na několika dalších místech Starého zákona (např. Iz 35,4; 40,9; 43,1-3). Tyto texty vypovídají o Pánu, který přichází spasit svůj lid v novém exodu, realizovaném dílem Kristovým.
Zázrak v kontextu Marka
Toto je u Marka druhý zázrak na moři (viz 4:35–41) a ukazuje – stejně jako ten první – Ježíšovu božskou autoritu a péči o učedníky. Předtím se učedníci, když Ježíš utišil moře, ptali: „Kdo to jen je?“ U tohoto druhého zázraku se o Ježíši dozvídáme více: je to Boží Syn, který zachraňuje učedníky z nebezpečí. A dále – Ježíš kráčí po vodě ve skutečném těle a tělesně nastupuje na loď s učedníky, což ukazuje i jeho pravé lidství: je to Bůh a člověk zároveň.
Tento zázrak předjímá proměnění zapsané o pár kapitol později (9:2–8), tedy ještě zřetelnější teofanii. Tam, při události, která sama předjímá Ježíšovo slavné zmrtvýchvstání, vidí jeho slávu Petr, Jakub a Jan. Na hoře proměnění se objevují i Mojžíš a Elijáš – a je významné, že jde v obou případech o muže, kteří byli svědky teofanie ve Starém zákoně.
Význam pro náš život
Ježíš zjevil v zázracích svou totožnost. Učedníci ji však ještě plně nepochopili – po tomto zázraku na moři nám Marek vypráví, že neporozuměli zázraku s rozmnožením „chlebů“ (6:52). Jinými slovy – při chůzi po vodách, stejně jako při nasycení pěti tisíců, Ježíš neuspokojuje pouze potřeby lidí, nýbrž zjevuje i tajemství Krista, které máme pochopit – a uchopit – vírou.
Čemu bychom tedy měli o Kristu na základě jeho chození po moři porozumět?
Ježíš je onen věčný „Já jsem“, který se vtělil a vede svůj lid do nového exodu – vstříc pokoji té pravé zaslíbené země. Stejně jako byl před dvěma tisíci lety s učedníky, aby je vedl a chránil, je i dnes s námi. Jeho záměry, navzdory protivenství, s nímž se na tomto světě setkáváme, zvítězí, a spása, kterou dokonal pro svůj lid, je bezpečná a jistá.
Brandon D. Crowe je profesorem Nového zákona na Westminsterském teologickém semináři. Je autorem a vydavatelem několika knih, např. The Hope of Israel: The Resurrection of Christ in the Acts of the Apostles [Naděje Izraele: vzkříšení Krista ve Skutcích apoštolských] a Every Day Matters: A Biblical Approach to Productivity [Každý den je důležitý: biblický přístup k produktivitě].
Překlad Ivana Kultová Datum: 1. černa 2025 Foto: Pixabay
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.