Křesťan dnes

Michaela Šojdrová: Křesťanství v Číně – trnová koruna a stín Mao Ce-tunga

V České republice žádají desítky čínských křesťanů o azyl. Osmi šťastným bylo v loňském roce vyhověno, ostatní ministerstvo vnitra zamítlo, ale soud již v jednom případě rozhodnutí zvrátil. Celá kauza vrhla světlo na žalostné postavení bezmála 100 000 křesťanů v nejlidnatější zemi světa.

Pronásledování křesťanů v Číně sahá až do misijních dob od raného novověku. Na druhou stranu, křesťanské misie velmi obohatily čínskou civilizaci a uspíšily její modernizaci tím, že čínským elitám zprostředkovávaly západní poznatky. Čínští křesťané byli po staletí trnem v oku čínskému nacionalismu, ale skutečnou pohromu pro čínské křesťany a vůbec všechna náboženství znamenalo až založení rudé Číny v roce 1949. Za Velké kulturní revoluce bylo křesťanství dokonce zcela zakázáno. Po smrti Mao Ce-tunga a částečném uvolnění byly opět povoleny některé křesťanské církve, ale pouze jejich čínské varianty. Čínská lidová republika nikdy neuznala svébytnost katolické církve a nemá ani diplomatické vztahy se Svatým stolcem. Pravověrní čínští katolíci věrní papeži tedy žijí v zásadě v ilegalitě.

V posledních letech, za vlády současného prezidenta Si Ťin-pchinga, se situace ještě zhoršila. Otevřeně se podporují protikřesťanské a protizápadní teze ve jménu čínského nacionalismu a „čínské cesty k socialismu“. Křesťanské mše jsou pod kontrolou policie, nezřídka dochází k demolici kostelů, zabavování křesťanských symbolů, zatýkání kněží, mnichů a řádových sester je na denním pořádku. Obětí paragrafu „podkopávání státní moci“ jsou stovky či tisíce, přesné číslo nikdo ale neví. Velmi to připomíná 50. léta v Československu. Aby Čína trochu zmírnila zahraniční kritiku, podepsala v září 2018 s Vatikánem dohodu o jmenování biskupů.. Mnoho církevních představitelů, např. hongkongský kardinál, dohodu kritizovalo s tím, že se jedná o příliš velký kompromis s Pekingem. Mezitím ale pokračovaly demolice, rušení protestantských církví, např. Církve Sión, i další represe vůči katolickým kněžím. Policejní stanice údajně dostávají dobré hodnocení od nadřízených, pokud postupují přísně právě vůči křesťanům. Úřady také experimentují se zrůdným opatřením, jak zpřetrhat generační propojení věřících – začínají zakazovat návštěvu mší lidem mladším 18 let. Vývoj situace lze monitorovat na stránkách organizací Open Doors USA či Bitter Winter.

S postavením křesťanů v Číně ostře kontrastují podmínky, jakým se těší na Tchaj-wanu. Zde jsou křesťanům garantovány veškeré svobody vyznání i liturgie a ostrovní stát udržuje diplomatické vztahy se Svatým stolcem jako pozůstatek vztahů mezi Vatikánem a meziválečnou Čínskou republikou. Dlužno podotknout, že dlouholetý představitel Tchaj-wanu, generalissimus Čankajšek, byl sám křesťan. Důležité ale je, že nyní je Tchaj-wan liberální demokracie, která respektuje lidská práva, včetně náboženského vyznání. Osobně jsem se o tom přesvědčila při návštěvě mše svaté v jednom z kostelů v Tchaj-peji. Nelze tedy argumentovat neslučitelností jiných náboženství s čínskou civilizací. Pevninská Čína by se měla poučit. Dokud se nepoučí, měli bychom čínským křesťanům pomáhat, jak to jen půjde. I formou azylu v České republice nebo nátlaku přes instituce Evropské unie.

 

 Autorka je europoslankyně za KDU-ČSL   Foto: Wikimedia Commons – ilustrační 

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi. 

 

Exit mobile version