Semily – Muzeum v Semilech chystá nezvykle koncipovanou výstavu, která poodkrývá události spojené s tajným oddělením místní nemocnice z 50. let minulého století. Jde o jedno z nejzáhadnějších témat v historii Semil. Internováni tam byli tehdy řeholníci a městem se dodnes šíří zvěsti, že tam byli mučeni. Zda tomu tak skutečně bylo, by měli návštěvníci výstavy zjistit sami. Několik místností v prvním patře muzea se proto od tohoto pátku pomyslně promění v labyrint, kde budou příchozí otevírat dveře či šuplíky a hledat informace. Na konci pak vhozením kuličky na lékárnické váhy budou rozhodovat, zda řeholníky primář Alois Pluhař mučil, nebo ne.
I proto nechce kurátor výstavy a historik semilského muzea Tomáš Chvátal dopředu říkat, jak to tehdy ve skutečnosti bylo. „Dost lidí je přesvědčeno, že tady kněží byli mučeni, vražděni, případně i třeba páleni v krematoriu,“ řekl Chvátal. Souvisí to podle něj i s činností místní ilegální protikomunistické skupiny ILPKORG1, která především tiskla protirežimní letáky. Naplánovala ale i atentát na tehdejšího ředitele nemocnice Pluhaře, o němž se domnívala, že řeholníky mučí. Tento pokus však skončil podle historika neúspěchem, bomba namontovaná na Pluhařovo auto spadla a nevybuchla.
SOUVISEJÍCÍ – Výstava představí křesťanské oběti totalitních režimů 20. století
O Pluhařovi se ale v Semilech mluví i v dobrém, podle historika měl také pověst lidumila, bodrého člověka, výborného hráče na piana. „Byla to jedna z největších semilských prvorepublikových osobností. Byl to člověk, který udělal ze semilské nemocnice moderní nemocnici s proslavenou chirurgii,“ uvedl Chvátal. Na výstavě budou moci lidé za jedněmi dveřmi „nahlédnout“ i do Pluhařova života a sami si udělat názor na tuto rozporuplnou osobnost města.
Výstava připomíná i osudy členů skupiny ILPKORG1, odsouzených jich bylo 24 a někteří dostali i více než dvacetileté tresty vězení. Z dnešního pohledu je podle historika nepochopitelné, že trestáni byli hlavně za to, že šířili protirežimní letáky. Nejznámějším členem skupiny byl výtvarník a malíř Jan Kristofori, který se dostal do Semil v roce 1948 jako sedmnáctiletý, když tam začal pracovat v propagačním oddělení textilky Kolora. Zatčen byl v roce 1952 a odsouzen na deset let, ve vězení nakonec strávil sedm let. Na výstavě jsou tomuto umělci, který zemřel před 18 lety ve věku 72 let, věnované tři místnosti. Má tam obrazy a grafiky, které muzeu zapůjčila jeho rodina.
Výstava se věnuje i řeholníkům, kteří byli v semilské nemocnici v letech 1950 až 1953 internováni. Během několikaletého bádání se podařilo zjistit jména zhruba 120 z nich. Každý tam má svůj medailónek a od některých tam jsou i zaznamenané vzpomínky na pobyt v nemocnici. Do Semil se dostali v rámci represivní takzvané akce „K“, při níž se komunisté v polovině dubna 1950 zaměřili po celé zemi na likvidaci katolických řeholních řádů. „Přijeli k většině českých mužských klášterů a v noci je vystěhovali. Řeholníky svezli do pěti internačních klášterů a pak vznikla i tady ta semilská internační nemocnice, respektive oddělení,“ uvedl Chvátal. Oddělení bylo hlídané policisty a dovnitř kromě personálu neměl nikdo jiný přístup.
Výstava Internace v Semilech 1950 – 1953 se koná ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek, Státním okresním archivem Semily a Ústavem pro studium totalitních režimů a je založená na osmiletém archivním výzkumu. V muzeu potrvá do 2. dubna 2023.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 3. září 2022 Foto: Wikipedie – ilustrační