Křesťan dnes

Pavel Raus: Jako bych se už díval na druhý břeh

Jeden z mých učitelů ve Spojených státech, patrně jeden z nejchytřejších lidí, které jsem poznal, se poté, co byl již delší dobu v důchodu, rozhodl, že zjednoduší svůj život. Vlastnil velkou cennou knihovnu. Miloval knihy. Všechny rozdal. A pak měl vzácnou, skutečně drahocennou sbírku známek v ceně milionů dolarů. Rozhodl se, že ji prodá a výtěžek daruje na křesťanskou službu. Důvěřoval ale špatnému člověku, který ho okradl a obohatil sám sebe. Tím kontrast mezi mým učitelem a mužem, který sobecky usiloval o svůj prospěch, snad ani nemohl být větší.

Když jsem se to dozvěděl, uvědomil jsem si, že můj učitel bude v nebi bohatý. Je bohatý už dnes. To, na čem si vnějšně zakládal, svůj poklad, vyměnil za vnitřní poklad. Jeho srdce se stalo svobodným. Zůstalo mu to nejcennější, zůstal mu Ježíš. Pro mě to byl muž, který uměl dobře zestárnout. 

Víra přezkoušená ohněm

Rád bych se zastavil u toho, co dobré stárnutí může znamenat. 

I během aktivního stáří platí to, co celý život: Bez Krista nemůžeme udělat nic. Vztah s Ježíšem je silou pro každý den. Víra seniora může být pevná, prověřená mnoha situacemi. Taková víra už není jen teoretická a idealistická. Je propojená se životem, skutečnými událostmi, lidmi a vztahy. Je to víra pevnější než zlato přezkoušené ohněm (1Pt 1,7). Upíná se k Bohu ve chvílích neblahých zpráv. Víra přenese přes období zápasů a nejistoty. Víra v Boží slovo, které je spolehlivější než hrozby. 

Mohou zde ale také být mokvající rány. Překryté obvazy a maskované pod oděvem. Bolest nahlodává důvěru v Hospodina. Vztah s Bohem nemusí být vyčpělý. Jen je těžké k Pánu přilnout, spočinout v něm a spoléhat na něho. Často si starší člověk na tento stav zvykl. Přestože by bylo možné uzdravení, chybí motivace. Spíše jako by to takový křesťan vzdal, smířil se s tím, jak věci jsou, a žije na půl plynu. Pokud má říci svědectví, budou to zkušenosti z doby před třiceti, čtyřiceti lety. Živý vztah s Kristem není každodenní realitou. 

Na uzdravení není nikdy pozdě. Boží moc ve stáří není o nic menší. Jen se nesmíme spokojit s tím, co máme, a odstranit vše, co stojí v cestě.

Více než chránit svůj klid 

Můžeme mít dojem, že mnoho starších lidí už jakoby dožívá. Mohli by být užiteční, ale nejsou. Jistě, docházejí síly a přicházejí zdravotní omezení. Ale obzvláště první fáze stáří je pro mnohé dobou, kdy mohou být součástí Božího díla. Musí ale odolat pokušení žít jen pro sebe a svoji rodinu. Bible jasně říká, že i ve stáří je možné „nést ovoce“ (Ž 92,14–16). Bůh ani ve stáří nedává sílu, abychom si jen užívali života, ale abychom ukazovali na Boží věrnost a spolehlivost. 

Není snadné rozpoznat, kdy už něco nemůžeme. Ve stáří už všechno nepřemůžeme vůlí. Musíme respektovat svá omezení. Vše se ale rozhoduje v našem srdci. Pokud je v něm touha sloužit, najdeme pro to cestu, úměrně našim silám. Proto i tam, kde síly dojdou, sloužíme mu jako Anna (L 2,37) – oslavou a modlitbami. Skutečnou zkouškou je… 

Jaké výzvy stáří přináší a jakou roli v nich hraje víra? Jak zůstat otevření vůči měnícímu se světu a lidem v něm? Na tyto a další otázky hledá odpovědi Pavel Raus v listopadovém čísle Života víry s tématem umění zestárnout. O tom, že je možné si stáří užívat a že není jen čekáním na smrt, píše Dan Drápal, zamyšlení o rození a umírání připojuje Rebecca McLaughlinová. Téma doplňuje rozhovor o domácí hospicové péči s Pavlínou Oubrechtovou.

Aktuální číslo přináší také rozhovor s autorkou preventivních programů s názvem „Etické dílny“ Eliškou Krmelovou. Jaké to bylo, prosadit je navzdory skepsi školních veteránů, čím ji občas děti překvapí a jak vypadá lektorské ticho? V rozhovoru Eliška vypráví i o tom, jak ji k víře přivedl čerstvě obrácený kamarád nebo jak na Ukrajině u dětí zabodoval Komenský… 
Listopadový Život víry nabízí pestrou paletu dalších článků a témat: Jak chápat Boží plány s Izraelem z pera Mojmíra Kalluse, ohlédnutí za životem zakladatele YWAM Lorena Cunninghama či zhodnocení slovenských voleb Petra Kučery.

Do vzdálenějších krajů zavede článek o výjezdu českých kazatelů do Ugandy, Jižního Súdánu a Keni; virtuální rozhovor s misionářem K. A. Pácaltem čtenáře přenese mezi Hotentoty v jižní Africe.

Nechybí ani svědectví o zápase o život přítele nebo recenze na knihu o sexuální identitě.


Kromě papírové verze lze Život víry 
předplatit i digitálně a číst ho na internetu i poslouchat ve zvukové podobě. Toto číslo lze zakoupit i samostatně – na papíře, v PDF i v MP3.

Autor: Pavel Raus Datum: 10. listopadu 2023 Foto: Freepik serious

Exit mobile version