Od 27. září, kdy se arménský Náhorní Karabach brání turecko-ázerbájdžánské agresi podporované syrskými džihádisty, v Turecku a oblastech kontrolovaných Turky prudce vzrostly útoky na arménskou komunitu. Zastrašování, projevy nenávisti, vyhrožování a násilné konfrontace připomínají atmosféru před pogromem. Šíření nenávisti podněcuje především Turecko, které v roce 1915 spáchalo na arménském národu genocidu a dodnes ji neuznalo. Ti, co přežili, se rozutekli do sousedních regionů. Ani tam však nenalézají klidu. Postupnou tureckou expanzí v regionu se Arméni střetávají s anti-arménskou rétorikou.
Syrská observatoř pro lidská práva uvádí, že více než 1000 džihádistů podporovaných Tureckem bylo přes Turecko převezeno do Ázerbájdžánu a další přijíždějí. Tito bojovníci pocházejí ze severní Sýrie, kde se nacházela velká arménská komunita. Genocida byla prováděna v rámci turecké operace Pramen míru a v říjnu 2019 vedla k vysídlení většiny syrských Arménů.
Humanitární křesťanské organizace International Christian Concern (ICC) je znepokojena džihádisty, které využívá Ázerbájdžán vůči Arménům v Náhorním Karabachu. Současná atmosféra nenávisti vůči Arménům připomíná stav před genocidou. Ömer Faruk Gergerlioğlu, náměstek turecké HDP (Lidově demokratická strana) a člen vyšetřovací komise pro lidská práva, tweetoval státním úřadům následující otázku: „Chcete opakovat události ze 6. a 7. září?“ V těchto dnech v roce 1955 došlo ke takzvaným istanbulským pogromům proti náboženským menšinám.
Farukovo varování je opodstatněné. Nenávist vůči Arménům čím dále více roste, jak dokládají následující události datované od 27. září 2020.
Protiarménské demonstrace v místech, kde se před genocidou nacházela silná arménská populace:
- 27. září, Iğdır, Turecko (arménský název: Tsolakert) – Zde
- 28. září, Istanbul, Turecko (řecký název: Konstantinopol), demonstranti obklopili arménský patriarchát – Zde
- 29. září, Şanlıurfa, Turecko (arménský název: Uṙha). Městští hasiči projeli s vlajkami místo, kde se nacházel v době genocidy koncentrační tábor (DelillerHani) – Zde
- 5. října, Amasya, Turecko (arménský název: Amasya).
- 5. října, Elazığ, Turecko (arménské jméno: Harput) – Zde
- 6. října, Diyarbakir, Turecko (arménský název: Tigranakert) – Zde
- 7. října, Tokat, Turecko (řecký název: Evdokia). Dříve rezidenční diecéze arménské katolické eparchie Tokat – Zde
- 8. října, Istanbul, Turecko. Demonstrační konvoj obklíčil bývalé kanceláře novin Agos a pamětní místo Hranta Dinka. Hrant Dink byl turecko-arménský redaktor Agosu zavražděn tureckým nacionalistou v roce 2007 – Zde
Projevy nenávisti podporující násilí vůči Arménům:
- V novinách Centrum euroasijských strategických studií vyšla reklama, která informovala, že kdokoli podporuje Arménii, je zrádce. Konkrétně byl ze zrady obviněn turecko-arménský poslanec GaroPaylan, na kterého bylo podáno trestní oznámení – Zde
- V novinách také vyšly články s titulky „Špinavá hra Arménů odhalena! Chtějí Turecku podříznout hrdlo!“ Zde (Haber 7)nebo „Erdogan: masakry spáchané Armény zůstaly nepotrestány (Gazaterize) Zde či „Sultan II: Arméni očima Abdulhamida“ (Yeniakit) Zde
- V Erzurumu byl propagován historický revizionismus, který obviňoval Armény z genocidy – Zde Erzurum každoročně hostí oslavu místního masakru Arménů – Zde V městě se nacházel pracovní tábor pro Armény – Zde
- Starosta města Akçakale (Turecko) rozdává ázerbájdžánské vlajky občanům a žádá je, aby se postavili „proti arménské perzekuci“. Zde Akçakale sousedí s hranici se syrským Tel Abjadem, historicky arménskou oblastí.
Násilí namířené proti Arménům nebo jejich majetku:
- 29. září dva neznámí útočníci hodili granát do arménské církve v syrském Hasaku. Dva zranění – Zde
Takto popisují Arméni v Turecku své pocity po 27. září
- Arménský křesťan Varduhi Balian napsal úvodník do magazínu Agos: „Žiji v Turecku mnoho let a považuji ho za svůj domov. Obávám se v této zemi o budoucnost Arménů, nikdy pro ně nebyla bezpečným místem.“ Zde
- Manažer vydavatelství Aras Zde v Istanbulu, Rober Koptas, řekl: „Arméni prožívají tento strach velmi živě… Když se protiarménská rétorika objevuje v médiích, probouzí to v Arménech obavy, které nikdy nevymizely. Obáváme se o svou existenci.“
Arméni byli v tureckých médiích, podle turecké mediální zprávy Hrant Dink Media Zde, z roku 2019 – Zde jednou z nejvíce cílených skupin, které čelí nenávistným projevům. Na základě mediální propagandy dochází k útokům na arménské kostely, jednotlivce, hroby a další historická místa. Komise Spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu doporučuje Turecko zařadit na zvláštní seznam sledovaných států – Zde
Claire Evans, regionální manažerka ICC pro Blízký východ, uvedla: „Turecko v rámci své kampaně na podporu Ázerbájdžánu vyvolalo atmosféru nenávisti vůči všem Arménům. Důsledky jsou silně pociťovány arménskou komunitou, zejména obyvateli žijícími v oblastech ovlivněných tureckou vládou. Velmi nás znepokojuje současné klima a jeho podobnosti s historickými událostmi, které předcházely krutému pronásledování Arménů. Naléhavě žádáme Turecko, aby chránilo nábožensko-etnickou rozmanitost a podniklo kroky proti eskalaci napětí, které se zaměřuje na arménskou komunitu.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Pronasledovanykrestan.cz Datum: 15. října 2020 Zdroj: International Christian Concern Foto: Wikimedia Commons – turecký prezident Erdogan