Jsou jediní, kdo z těch pravidelných pochodů ve všední den vydrželi. A z nějakého důvodu „černé“ zvlášť dráždí, takže týden od týdne vůči nim přitvrzují.
Tentokrát jim vůbec neumožnili provést jakýkoliv pochod. Čekali na ně. Podél trasy, kudy chtěli jít, stály nachystané žluté autobusy. Žluté autobusy stály i na prospektu u Červeného kostela. Zavřeli stanice metra! (V neděli ne, v pondělí „z bezpečnostních důvodů“ ano.) Důchodci měli mít sraz u Červeného kostela. Stihlo jich tam přijít okolo dvou stovek, další už nemohli. „Černí“ náměstí, kde penzisté stáli, obklíčili a všechny lidi zadrželi! To se ještě nikdy nestalo, aby vzali všechny účastníky, tím spíš staré lidi.
Nasázeli je do těch žlutých autobusů a rozvezli na nejrůznější služebny po městě – na jedno místo kolem 30 lidí, na jiné kolem 40… Mezi zadrženými bylo několik lidí nad 80 let. Drželi je na služebnách do večera (tedy skoro celý den) a pak je pustili. Pravděpodobně spoustu z nich ještě později předvolají k soudu. Jeden děda po zadržení v autobusu zuby odtrhl kousek podšívky u kabátu a do vzniklé díry nacpal národní vlajku. Tak ji zachránil a nevzali mu ji. No a jedna zadržená-propuštěná osmdesátnice v rozhovoru řekla: „Oni si snad myslí, že nás tohle může zastavit. Nás to ale nezastaví. Příští pondělí přijdeme zase!“ V jiných městech – např. v Hrodně – pochody prošly bez problémů.
Kněz U. Barok, kterého včera propustili, také dal pár rozhovorů. Mimo jiného řekl, že do vazební věznice, kde 10 dnů seděl, ho vedli pod samopaly a se psy! O pobytu v cele řekl, že by se tam nerad vrátil, nicméně je rád za tu zkušenost, která ho velmi lidsky i duchovně obohatila.
V neděli narukovali na základní vojenskou službu noví kluci. Pokud režim rychle nepadne, je tu pravděpodobnost, že někteří z nich dříve či později budou posláni do ulic proti demonstrantům. Mnozí z nich přitom sami na demonstrace chodili. Odliv pracovníků ze silových jednotek stále pokračuje a podle posledních čísel prý jejich stav poklesl o 18 %, v Minsku dokonce o 29 %.
Americký list Politico zahrnul S. Cichanouskou mezi 28 nejvlivnějších lidí Evropy, a to na 6. místo. Stále opakuje, že v příštích prezidentských volbách kandidovat nebude, ale už o sobě netvrdí, že není politik, ale žena v domácnosti. Ve Francii jí řekli, že je jedinou světově uznávanou političkou, která se považuje za ženu v domácnosti.
V Litvě si ji zřejmě vzala do parády nedávná prezidentka Dalia Grybauskaitė. Sešly se spolu a ona Sviatlaně udělovala rady do prezidentského (politického) života. Rady typu: nesmíš na sobě nechat znát, že máš strach; musíš vystupovat stejně suverénně jako oni; dokonce i když brečíš, nikdo nesmí vědět, že brečíš… Grybauskaitė byla v úřadu po dvě volební období a vládla dost pevnou rukou. Myslím, že Sviatlaně se její rady rozhodně hodily. Málokdy je možné sledovat „v přímém přenosu“ tak rychlý a výrazný vývoj člověka. Ta sice hezká, milá a nadšená, ale nezkušená a trochu ukoktaná a nesmělá žena, která vystupovala na předvolebních mítincích v červnu – a dnešní suverénní elegantní dáma, dávající spatra rozhovory v několika jazycích a promlouvající v parlamentech nejrůznějších evropských zemí, až se nechce věřit, že je to stejná osoba! Stačily čtyři měsíce nesení zodpovědnosti…
I různí politici a politologové, kteří jí zpočátku nebyli naklonění, se nyní o ní vyslovují s úctou a respektem. Zvládá svou roli nejen noblesně, ale také velmi úspěšně. Za těch pár měsíců udělala neuvěřitelné množství práce. A ať už je to těmi konzultacemi s Grybauskaitė nebo něčím jiným, na současné návštěvě Německa začala vystupovat razantněji.
Dosud se soustřeďovala na navazování kontaktů a předávání informací o Bělorusku. Teď začala otevřeně těm politikům říkat, že je fajn, že podporují Bělorusko, ale že to říkají už čtyři měsíce a zatím to jsou jen slova a Bělorusové začínají být zklamaní z postoje Evropy. Vyzývá je, aby přešli od slov k činům, konkrétně konečně uvalili široké sankce na již usvědčené lidi – kteří falšovali volby, na úředníky, soudce, identifikované ozbrojence… Aby zablokovali běloruské účty v zahraničí. A aby zahájili trestní stíhání podle mezinárodních zákonů proti teroristům, kteří mučí a zabíjejí Bělorusy (jako to už udělala Litva). V Berlíně se setkala s federálním prezidentem Frank-Walterem Steinmeierem, prezidentem Bundestagu Wolfgangem Schäublem, místopředsedou Bundestagu Claudií Roth, a dále s vedoucími výborů pro zahraniční věci a lidská práva. Setká se i s Janem Heckerem, poradcem pro zahraniční politiku kancléřky Merkelové. Diskutovala s nimi o podpoře politických vězňů, o situaci s COVIDem ve vězeních, o humanitárních vízech pro Bělorusy apod.
V neděli se setkala se Světlanou Alexijevič, která se v Berlíně zotavuje po operaci, již tam prodělala. Ještě před odjezdem do Německa nahrála Sviatlana poselství k běloruským křesťanům. Děkuje v něm za modlitby za zemi, za účast v protestech, za principiální postoje, jmenuje statečné křesťany, kteří za své postoje trpí ve vězení, jmenuje Sieviarynce, také Daškieviče a jeho iniciativu lidského řetězu z Kurapat na Akrescina, mluví o těch zadržených kněžích.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Olga (běloruská křesťanka, která chce zůstat v anonymitě) Datum: 15. prosince 2020 Foto: Olga – protesty v Bělorusku