Dnes začnu neobvykle, a to od sebe. Proč píšu a zveřejňuji své články na různých platformách a časopisech? Nepíšu je rozhodně proto, že bych chtěl demonstrovat „tu svou“ pravdu, ale proto, abych obhájil Tu Velkou Pravdu – kterou je Evangelium – ve světle a nahlížení dnešní prapodivné doby. Také mi bylo několikrát vyčítáno, že nepíšu teologicky správně. Znova uvedu na pravou míru: nesmírně si vážím bratrů a sester písmáků, kteří milují Boží slovo a jeho výklad chtějí přinášet lidem co nejpřesněji. Rád je čtu. Díky Pánu za ně! Nemám však – a nikdy jsem neměl – ambice psát teologické disputace či apologetická pojednání. Od Boha jsem tento úkol zkrátka nepřijal. Co mi Pán položil na srdce, a co je mým cílem, jsou spíše obyčejné úvahy, zamyšlení často až fejetonovitého rázu, kterými chci tu pochválit, tu vyprovokovat diskusi v éteru s cílem poukázat na nějaký jev v kontextu doby a Písma. Často používám vlastní zkušenosti z mé opravdu pestré minulosti anebo si vypůjčím slova některého křesťanského myslitele, jehož si vážím.
Před nedávnem mi vyšel článek reagující na rozhodnutí pražských Pirátů zakázat náboženskou reklamu v pražské MHD. Celý článek si můžete přečíst zde. Tady se mi diskusi rozpoutat podařilo. Potěšilo mě, že většina vedoucích a pastorů má na věc podobný názor jako já, kdy také považují rozhodnutí Pirátů za pošlapání euro-atlantických hodnot, popření našich křesťanských kořenů, které sahají až do 9. století a mnohé další konsekvence.
SOUVISEJÍCÍ – Zákaz náboženství!
Rád bych zde rozebral reakci jedné věřící čtenářky, která mi napsala, že nerozumí mému pobouření. Dle jejich slov Bůh Všehomíra přeci nepotřebuje reklamu, a proto i ona se zákazem náboženské reklamy souhlasí. Dále píše, že takovou reklamu jistě dělá jen církev, která má nouzi o členy a neumí si je získat klasickými postupy – tj. pěstováním dobrých vztahů, evangelizací atp.
Skoro bych řekl, že čtenářka má pravdu. Ale jen „skoro“. Žijeme v době, kdy populace na planetě roste tak rychle, že měřeno chápáním lidského rozumu konvenčním způsobem je tento nárůst doslova nepředstavitelný. Na přelomu tisíciletí bylo na planetě 6 miliard lidí. Dnes to je 8 miliard. Aktivních křesťanů je bezesporu také mnoho, ale i bez vyšší matematiky nám dojde, že abychom splnili Velké poslání a zvěstovali Evangelium všemu stvoření, bez technologií to nezvládneme. Řeknu to jinak: není v silách současných evangelistů a misionářů sdělit dobrou zprávu osobně – tedy klasickou ústní metodou všem nevěřícím lidem, i kdyby se snažili sebevíc. Navíc jsou zde bariéry politické (třebas misie v arabských zemích je masově prakticky nemožná.)
Věřím, že Bůh je autorem a vynálezcem všeho dobrého a užitečného. Od lžíce po hudbu. Ta se téměř 2.000 let komponovala pro církevní účely a k oslavě Boha. A bylo to nádherné. Až posledních zhruba 200 let nastal odklon a vznikla hudba sekulární, tedy pop-music, která však stojí v mnohém na tisíciletých křesťanských hudebních zkušenostech. A naopak – současný worship (chvály) těží často z blues a jazzu. Noty a tóny však patří Hospodinu. Jako veškerá krása.
Analogii vidíme v počítačových technologiích, internetu a titánském rozmachu sociálních sítí.
SOUVISEJÍCÍ – Evangelizace dnes
Za boomem internetu stojí pornografický průmysl – to je známý fakt. Na druhou stranu slouží internet jako téměř výlučný zdroj k evangelizaci v Íránu (viz minulá čísla Života víry,) kdy se skrze tuto on-line službu obrací desetitisíce muslimů ke Kristu.
Věřím, že máme vyrvat Božímu nepříteli vše, co si uzurpoval pro páchání zla (viz Gen 50:20). A proto internet a sociální sítě mají sloužit k budování Božího království. (Mnozí si jistě vzpomenou, jakým požehnáním byl Zoom a YouTube během covidové pandemie, kdy nebylo možné jít na Bohoslužbu.) A přiznejme si: když si pustíme ze záznamu i 10 let staré požehnané chvály na YouTube, přijmeme požehnání i u nás v obýváku, je-li naše srdce správně nastaveno.
Teď jsem se oklikou dostal k reakci na názor oné čtenářky, že Bůh reklamu nepotřebuje. Má pravdu – nepotřebuje! Každý, kdo chce, může Boha poznat, jen když se rozhlédne kolem sebe na krásy přírody a složitosti vesmíru (Ř 1,19-20). Reklamu potřebujeme my pro šíření Božího království! Jsme totiž „údy těla Kristova“. Ano, všemocný Bůh na Zemi koná skrze tvoje a moje ruce a rozhodnutí. Ježíš nás poslal činit učedníky ze všech národů. – a přitom máme činit také jeho skutky. A i on nechal při kázání zástupům odrazit loďku od břehu, aby měl lepší akustiku, tedy mohl oslovit více lidí najednou. Potřebujeme dělat totéž – zvětšovat dosah své služby. Bez reklamy, technologií a sofistikované strategie je to nyní nemožný úkol vzhledem k oněm 8 miliardám pozemšťanů. Namítnete, že Bůh si může povolat k službě kamení, jak říká Pán Ježíš v Evangeliu. Jistě, že může. To by však znamenalo fatální selháni církve, nemyslíte? Využijme proto čas milosti, dokud tu je a šiřme Dobrou zprávu o zmrtvýchvstalém Ježíši všude možně, „vhod či nevhod“, tedy i na tramvajích, autobusech, na internetu, Facebooku, Instagramu a vůbec všude, kam se svět dívá! Pišme knihy, malujme obrazy, produkujme baletní představení o marnotratném synovi (letos už i v ČR – zde) a mnoho dalších Bohulibých počinů.
A jak se o těchto věcech lidé dozví? Inu, jak jinak než prostřednictvím reklamy?!
Autor: Ondřej (Andy) Janeta Datum: 4. března 2025 Foto: archiv autora
Autor je koordinátor dobrovolníků pro Dobrovolnické centrum ADRA Liberec, administrátor iniciativy Národní probuzení a konzultant IT pro křesťanskou nadaci F-nadace. Je členem sboru My Father’s House Turnov, kde působí jako pastorační a misijní pracovník.
Tyto úvahy nejsou vyjádřením stanovisek zmíněných institucí.
Další informace o autorovi zde.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.