Praha – Několik předmětů pocházejících z českých židovských obcí, které se našly v nabídce newyorského aukčního domu, převzalo v pondělí Židovské muzeum v Praze. ČTK to sdělila Gabriela Zadražilová z muzea, jehož pracovníci předměty v katalogu aukčního domu našli počátkem června letošního roku.
Jedná se o textilie, které byly v letech 1942 až 1944 spolu s desítkami tisíc jiných, převážně rituálních předmětů svezeny do Prahy z venkovských židovských obcí, jejichž existence byla násilně ukončena nacisty a měla zůstat navždy zapomenuta.
SOUVISEJÍCÍ – Galerie v Brně vystavuje návrhy židovského muzea, včetně vítězné koncepce
Předměty, které se muzeu navracejí, konkrétně synagogální opona, pláštík na Tóru a dvě pokrývky na stůl, z něhož je v synagoze předčítáno z tóry, nespojuje místo původu, styl, objednatel, zhotovitel, ani datum vzniku. Každý kus byl užíván v jiné náboženské obci, z nichž ani jedna již desítky let neexistuje. Každý je však historickým dokladem a hmatatelnou připomínkou existence nejen samotných obcí, ale ve dvou případech i jejich konkrétních příslušníků jmenovitě uvedených v donačních nápisech.
Navrácení předmětů se uskutečnilo díky pomoci českého zastupitelského úřadu ve Washingtonu a české vlády, uvedlo muzeum.
Pražské židovské muzeum je díky svým unikátním sbírkám, pohnuté historii i umístění v historickém centru Prahy podle statistik setrvale jedním z nejnavštěvovanějších muzeí v Česku. Původním záměrem vzniku muzea v roce 1906 bylo zachovat cenné umělecké předměty z pražských synagog, které byly v rámci asanace počátkem 20. století zbořeny.
Za druhé světové války nacisté zřídili Židovské ústřední museum, kam byly soustředěny liturgické předměty ze zrušených židovských obcí a synagog z území tehdejšího Protektorátu. Po válce muzeum částečně spravovala rada židovských obcí, ale v roce 1950 bylo převedeno do vlastnictví státu tehdy již ovládaného komunistickou stranou. V roce 1994 byly budovy muzea vráceny Židovské obci v Praze a sbírky Federaci židovských obcí ČR a současně vzniklo Židovské muzeum v Praze jako nestátní instituce.
Ze 136 židovských obcí, jež se v předválečném období nacházely na území Čech a Moravy, jich bylo v prvních dvou poválečných letech obnoveno 53. Aby v nich mohl být obnoven duchovní život, přistoupila Rada židovských náboženských obcí, jejíž nástupkyní se po roce 1989 stala Federace židovských obcí v ČR, k distribuci vybraných rituálních předmětů ze sbírek muzea do jednotlivých kongregací. Jednalo se o zápůjčky, nikoli dary, které měly být později vráceny. Často ale byly zcizeny a ilegálně vyvezeny za hranice.
V posledních zhruba 25 letech se dlouho pohřešovaná judaika objevují na globálním trhu s uměním. Židovské muzeum v Praze proto monitoruje nabídky aukčních domů i další veřejné prodeje a nabídky kamenných obchodů se starožitnostmi. V případě, že identifikuje předměty, které prokazatelně prošly jeho sbírkami, uplatňuje restituční nároky.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 19. října 2022 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační