Protestanti po celém světě si každoročně 31. října připomínají důležitou historickou událost. Přibitím 95 tezí na kostelní vrata ve Wittenbergu započal proces, kdy lidé následující Luthera či Kalvína založili svou víru vyjádřenou reformačními hesly sola Scriptura, sola fide, sola gratia.
Robert Rothwell se ve svém článku pro Ligonier Ministries zamýšlí nad významem reformace, kterou označil „možná největší dílo Božího Ducha od dnů apoštolů“ a co to znamená pro nás. Autor v úvodu píše, že v té době by málokdo mohl čekat, že Lutherova kritika určitých zvyklostí v katolické církvi povede k transformaci západní společnosti a v konečném důsledku k protestantské reformaci.
„Dědic biskupa Augustina z Hippo, Martin Luther je jednou z nejvýznamnějších postav, které nám dal Bůh. Tento student práva, který byl augustiniánským mnichem, se stal předmětem velké diskuze poté, co jeho diplomová práce byla kopírována a distribuována po celé Evropě. Zpočátku protestoval proti pokusu papeže prodávat spásu, studium Písma ho brzy vedlo, aby se postavil proti římskokatolické církvi i v dalších otázkách. Nejzřetelněji vyvstala otázka přednosti Bible nad církevní tradicí a způsob, kterým jsme našli spravedlivost v Božích očích,“ popisuje Rothwell počáteční kroky reformace.
Teologii spásy skrze Boží milost, nikoli díky dobrým skutkům, označuje Mark Rothwell jako Lutherův nevýznamnější příspěvek reformaci. Vysvětluje, že dobré skutky jsou spíše výsledkem zdravého duchovního života a ne podstatou spásy a není možné si jimi zasloužit Boží přízeň.
Autor příspěvku končí slovy výzvy pro dnešní církev: „Kéž bychom chtěli kázat evangelium Boží světu a tím vyvolat novou reformaci církve a kultury.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
-mn- Foto: Pixabay, Martin Luther