Křesťan dnes

S prezidentem Bushem psal knihu o víře, Derek Prince byl jeho osobní přítel

Americký autor Stephen Mansfield je oblíbeným řečníkem na konferencích po celém světě. Po rozhovorech s rodinou Bushových napsal knihu o víře prezidenta Bushe staršího. Derek Prince, jedna z nejvlivnějších postav charizmatického hnutí a biblický učitel, si jej vybral, aby zachytil nejdůležitější fakta z jeho života. Od té doby se považovali za blízké přátele.

Jako dítě jste žil v západním Berlíně. Pamatujete si ještě na ten čas? Pociťoval jste napětí mezi komunistickými a demokratickými systémy?

Ano. Pamatuji si to živě. Vzpomínám si na zvuk tanků řvoucích po dlážděných ulicích. Vzpomínám si na zvuk kulometné palby, když se někdo pokusil uniknout z východu. Také si vzpomínám, jak jsem se díval přes zeď do východního Berlína a viděl, jak je to tmavé a depresivní. Toto rozlišení mezi svobodou a útlakem mě od té doby formovalo.

Vyrůstal jste v křesťanské rodině? Jak vaši rodiče přistupovali k víře?

Byli jsme obecně náboženští a navštěvovali jsme jen bohoslužby pro vojáky. Když mi bylo třináct, moje maminka se znovuzrodila. Pak začala svědčit o Ježíši ostatním z nás. To vedlo k mé konverzi ve věku osmnácti let. Jsem vděčný za Boží práci v životě své rodiny.

Napsal jste knihy o některých slavných lidech a jejich víře. Co vás zaujalo na životě George Whitefielda?

Nejvíce mě zaujala jeho pokora a obtížnost jeho života. Byl vlastně daleko před Johnem Wesleyem v praktikování toho, co se stalo příznačným pro metodistické hnutí a přesto se laskavě podřídil Wesleyho vedení. Vykonal sedm evangelizačních cest do Ameriky. Většina z nich byla tak obtížná, že jeho manželka potratila čtyřikrát za osmnáct měsíců a brzy zemřela. Byl to oddaný služebník Ježíšův a přemýšlím o jeho příkladu každý den.

Když jste napsal knihu o víře prezidenta George Bushe staršího, mohl jste s ním trávit čas a poslouchat jeho vzpomínky na Boha a víru. Jak si ty časy pamatujete?

To byl Bohem požehnaný čas. Napsal jsem knihu o Winstonu Churchillovi, kterou četli někteří z Bushovy rodiny, a líbila se jim. Když jsem požádal o přístup k rodinným příslušníkům a přátelům, abych napsal novou knihu, umožnili mi to. Příběhy, které vyprávěli, byly fascinující a byly veřejnosti z velké části neznámé. Bylo mi ctí zaznamenat a oznámit je společnosti, která si dosud nebyla jistá vírou prezidenta Bushe.

Ale nepsal jste jen o lidech s protestantským pozadím. Co vás vedlo k rozhodnutí udělat knihu o papeži Josephu Ratzingerovi?

Byl jsem obdivovatelem Jana Pavla II. Zajímalo mě, k jakým změnám by mohlo dojít v katolické církvi s nástupem nového papeže. Nejsem katolík, ale vnímám katolíky milující Ježíše za své bratry a sestry a chtěl jsem psát o tom, jak by se jejich víra mohla měnit pod novým papežem. Jsem vděčný, že jsem měl tu šanci na tom pracovat.

Nedávno jste se stal obhájcem Kurdů v jejich hrdinském boji s Islámským státem. Myslíte si, že by konečně mohli mít svůj vlastní stát v regionu, kde jsou proti nim syrský a turecký prezident?

Myslím, že na světě bude nakonec kurdský národ, ale může to trvat ještě mnoho let. A ano, teď mají proti sobě silné nepřátele, ale to oni měli vždycky. Jsou to stateční lidé a přežijí své současné utrpení. Doufám, že se dožiju dne, kdy uvidím zrození Kurdistánu.

Chci se zeptat na Dereka Prince. Pamatujete si, kdy jste ho poprvé potkal?

Ano. Velmi jasně. Poprvé jsem ho potkal v Izraeli. Byl tam, aby se mohl rozhodnout, zda jsem ten správný člověk, který napíše jeho příběh. Jakmile jsme se setkali, okamžitě jsme se stali přáteli. To opravdu pomohlo při psaní knihy, které trvalo další dva roky. Moc se nám to oběma líbilo a mnoho hodin se nasmáli a užívali si to. Oprávnění psát jeho příběh je jedním z velkých požehnání mého života.

Vedete podcast s vyučováním Dereka Prince. Co může toto slovo přinést do dnešní církve?

Odkaz Dereka Prince se nachází v mnoha oblastech výuky, které jsou dnes mezi křesťany běžné, ale které Derek propagoval. Byla to témata jako láska k Izraeli, prolomení generačních prokletí, připoutání ke změně historie, uzdravení, vedení Božím v manželství, význam biblické doktríny a tak dále. Opravdu bychom byli jako generace křesťanů ochuzeni, kdyby tu dnes nebyl odkaz Dereka Prince.

Co dnes církvi chybí? Co může pomoci, že evangelium bude zářit a křesťané budou solí světa?

Nejkratší odpověď, kterou mohu dát, je, že musíme být lidem slova i ducha. Máme křesťany, kteří milují Boží slovo, ale odmítají dílo Ducha svatého. Máme křesťany s láskou k Duchu, ale snižují Boží slovo. Musíme se držet obou, abychom byli moudří a mocní, vyučení a pomazaní. Tento základ spojený s odvážným angažmá ve světě kolem nás přinese velké změny a sklizeň duší. To je můj sen pro dnešní Kristovo tělo.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi. 

 

Autor: Michal Nosál  Foto: Facebook – Stephen Mansfield 

Exit mobile version