Křesťan dnes

Výdaje katolické církve byly loni 6 mld. Kč, na památky 725 mil.

Praha – Na své hlavní poslání, tedy na duchovní činnost loni česká katolická církev vynaložila 2,87 miliardy korun. Kromě příspěvku od státu si na pastoraci a sociální a vzdělávací projekty vydělává svou hospodářskou činností, kterou ale v posledních letech podle církve negativně ovlivňují klimatické změny. Vyvážený rozpočet zachraňují pronájmy budov a dlouhodobé investování do fondů. Loni činily finanční investice 259 milionů korun, což je dvojnásobek oproti roku 2016, řekl dnes novinářům ekonomický poradce České biskupské konference Karel Matyska. Výdaje na opravy památek loni byly 725 milionů.

Celkové výdaje katolické církve loni překročily šest miliard korun. Šlo především o náklady na lesní hospodaření, zaměstnance a opravy. Nejvíc v roce 2017 narostly náklady na hospodářskou činnost, činily 1,6 miliardy, což je o 50 procent více než v roce 2016. Všechny diecéze katolické církve dohromady dostaly jako splátku finanční náhrady 1,3 miliardy korun a 803 miliony jako státní příspěvek na činnost. Stát dále přispívá stamiliony korun na církevní školy, z nichž velká část je zřizována katolickou církví, na opravy památek i na sociální oblast. Matyska uvedl, že dotace katolické církvi loni klesly o devět milionů na 657 milionů korun.

Zatímco splátka finanční náhrady, jež je součástí majetkového vyrovnání státu s církvemi, je každý rok přibližně stejná, státní příspěvek rok od roku klesá. Bude vyplácen do roku 2030, splátky za nevrácený majetek do roku 2042. Poté už nedostane církev od státu ani korunu a bude odkázána na výnosy ze svého hospodaření. V roce 2017 byly oproti roku 2016 o 82 miliony korun nižší sbírky a dary a činily 725 milionů.

Na obnovy kostelů, kaplí a památek vynaložily diecéze v roce 2017 celkem 725 milionů korun, což je o 21 milionu víc než v předchozím roce. Jako příklady z poslední doby podle zástupců církve slouží současná rozsáhlá oprava poutního areálu Horní Police na Českolipsku, nové zvony získaly kostely v Liběšicích u Žatce, ve Vyskeři nebo kostel svatého Jakuba v Kutné Hoře. Opravy památkově chráněných objektů financuje církev často z více zdrojů, na nejvýznamnější památky se čerpá i příspěvky z evropských fondů.

 

Autor: ČTK  Foto: Wikmedia Commons, Velehrad, klášter, ilustrační

Exit mobile version