Zapomenutý příkaz
Znáte biblické příkazy? Desatero určitě. Ale v Bibli je jich víc – o tom,
- jak mluvit,
- kam se nedívat,
- že se máme modlit,
- všem dělat dobře
- a spousta dalších.
Ten aktuální příkaz se nám v mysli vybaví vždycky, když se dostaneme do nějaké situace, ale na některé příkazy jsme snad už zapomněli. Nemyslíte?
Bůh si mimo jiné přeje, abychom se podobali Ježíši. (A jednou nás do jeho podoby promění.) Zatím však má být naším cílem, abychom měli charakter jako on. Jak toho dosáhnout? K tomu dvě ilustrace vybrané z knihy W. MacDonalda Zapomenutý příkaz:
Dietologická poradkyně začala tím, že ženu požádala, aby na zrcadlo nakreslila svou postavu, jakou by chtěla získat. Když se pak postavila před zrcadlo, na všech stranách přečnívala. Poradkyně jí řekla: „Naším cílem je, abyste se vešla do tohoto tvaru.“ Řadu týdnů žena dodržovala dietu a cvičila. Každý týden se postavila před zrcadlo, ale její objem byl pořád větší než postava na zrcadle. Cvičila tedy odhodlaněji a důsledně dodržovala dietu. Jednoho dne se postavila před zrcadlo a obě zajásaly, protože její tvary odpovídaly postavě nakreslené na zrcadle.
Sochař tesal ze žulového bloku velkého lva. Když se ho potom ptali, jak dokázal vytvořit tak úžasné mistrovské dílo, odpověděl: „To je jednoduché. Jenom jsem odsekal všechno, co ze lva vyčnívalo.“
Dobré i špatné vzory
Chcete, aby kolem vás žili dobří křesťané? Co pro to děláte? Přesvědčujete lidi, aby se chovali slušně a dělali, co je správné? To s vámi asi brzy vyrazí dveře. Ale:
- J. H. Jowett píše: „Lidé mohou mít lepší argumenty než ty a možná nebudeš mít co říct. Při intelektuální argumentaci tě mohou položit na lopatky. Ale argument proměněného života je nenapadnutelný. „Když viděli, že ten uzdravený člověk tam stojí s nim, neměli, co by na to řekli.“ (Skutky 4,14)
- R. C. Chapman si vytyčil cíl: „Když vidím tolik lidí kázat o Kristu a tak málo ho žít – chci ho především žít!“
- Život W. Arnotta hodnotili takto: „Jeho kázání byla dobrá, spisy lepší, ale jeho život nejlepší!“
Na druhé straně jsou křesťané, kteří umí dobře mluvit, všechno vysvětlí, mají vysoké postavení, ale vidět jejich život je něco odstrašujícího.
- Někdy příznivci křesťanství páchají víc škody než jeho protivníci. (J. Spink)
- Nedůslednost křesťanů, kteří sice tvrdí, že věří Bibli, a přesto se spokojují s tím, že žijí, jako by Bible neexistovala, je nejsilnějším argumentem skeptiků, kteří jsou kolem mě. (H. Taylor)
Člověku láme srdce, když slyší, kolik křesťanských vedoucích, lidí na vrcholu náboženského žebříčku, se objevuje v titulcích o sexuálních skandálech.
Ke slavnému starověkému vojevůdci Alexandru Velikému přivedli vojáka, který neposlouchal a dělal armádě ostudu.
„Jak se jmenuješ?“ zeptal se Alexandr.
„Alexandr,“ odpověděl voják nesměle jako beránek.
„Alexandr? – Tak změníš buď své jméno, nebo své chování!“ poručil slavný vojevůdce.
Velmi často zapomínáme na Boží příkaz „Buďte svatí!“ (3. Mojžíšova 11,44; 1. Petrův 1,15 aj.)
Tyto myšlenky a příklady pocházejí z knihy Williama MacDonalda Zapomenutý příkaz. Ta obsahuje nejen příklady, ale ukazuje i moc a nástroje, které nám Bůh nabízí, abychom byli svatí a projevovalo se to v jednotlivých oblastech našeho všedního života.