Ruská kázání – v rozsahu, který je právně možný – odrážejí náladu v společnosti.
„Cti cara!“ kázal Alexej Novikov z letniční církve Země svobody v Moskvě dva dny po ruské invazi na Ukrajinu a citoval z 1. Petrovy 2,17. I když to nebyla podpora války, určitě se jednalo o proruské kázání. Jakmile zákonně zvolený prezident povolává vojáky do zbraně, řekl, je povinností křesťana je podporovat.
O měsíc později se Michail Beljajev z baptistického sboru Zdroj živé vody ve Voroněži zeptal: „Proč církve mlčí?
Mnoho ukrajinských evangelikálů je nahněvaných na své zahraniční kolegy, že se nedokázali jasně vyjádřit proti válce. Citují také apoštola Petra a upřednostňují dřívější příkaz stejného verše: „Milujte rodinu věřících.“
SOUVISEJÍCÍ – Proč Ukrajinci hledají pomoc a ochranu u archanděla Michaela
Ale Beljajevovo kázání nebylo proukrajinské. Jeho kongregace poskytuje jinou odpověď.
Církve podle něj nemlčí. Kážou evangelium a modlí se za mír.
„Rusové berou ukrajinskou stížnost vážně,“ řekl Christianity Today Andrej Širin, profesor John Leland Center for Theological Studies, baptistickém semináři ve Virginii. „Ale staví Boha před národ – a myslí si, že mnoho Ukrajinců klade příliš velký důraz na svou národnost.“
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Širin odešel z Ruska před 30 lety a řekl, že tehdy stejně jako dnes je většina věřících vůči politice obezřetná. A zatímco někteří pastoři válku kritizovali, proukrajinské kázání by se hledalo jen těžko.
Průzkumy během války ukazovaly silnou podporu tomu, co Rusko nazvalo „speciální vojenskou operací“. 65 procent souhlasilo; 71 procent uvedlo, že cítí „hrdost“ a „radost“.
Někteří analytici se domnívají, že ve hře je státní propaganda: tři ze čtyř Rusů se při sledování zprav spoléhají na televizi a dva ze tří na státní vysílání. Pouze 5 procent má přístup k VPN pro externí přihlašování k internetu.
SOUVISEJÍCÍ – Hlasy z rozvalin
Studie, jak ke válce přistupují ruští evangelikálové, neexistuje.
Širin odhaduje, že proruské cítění, jako je to u letničního pastora Novikova, se objevuje pouze u 20 procent evangelikálů. Ale proukrajinský sentiment a jasná protiválečná pozice by dopadly hůř, jednalo by je podle něj jen o 10 procent. „Mlčící většina“ z jeho odhadovaných 70 procent – jako Beljajev – by byla charakterizována jako „promodlitební“, což v jejich ruském kontextu znamená zdržet se kritiky.
„Být evangelikál znamená obrovský rozdíl v přístupu,“ řekl Christianity Today Širin. „Vytváří to neutrálnější postoj.“
To ale ukrajinské evangelikály neuspokojuje.
„Důrazně odsuzujeme mlčení a otevřenou podporu války s Ukrajinou ze strany ruských křesťanů,“ napsala skupina sedmi vedoucích ukrajinského semináře v dubnovém otevřeném dopise s téměř 300 podpisy. „Utrpení bratří a sester v Kristu vyžaduje veřejnou identifikaci s nimi.“
SOUVISEJÍCÍ – Obětí ruského masakru v Buči je i děkan evangelikálního semináře
Mezi údajnými hlavními pachateli je Sergej Rjachovskij, šéf největší ruské letniční unie, který 29. března vystoupil na shromáždění parlamentní konference k odmítnutí nacismu, který prezident Vladimir Putin označil za ideologii ukrajinského vedení.
Ale ukrajinská kritika jde k příčinám současného stavu. V roce 2014 Rusko anektovalo Krym a začalo podporovat separatistické skupiny v ukrajinském Donbasu. Od té doby se baptističtí vůdci objevili s Putinem na ruském národním Dni jednoty a pozdravili ruského prezidenta při příležitosti jeho narozenin.
Jiní se vyjádřili jasně – a brzy.
Když Putin v roce 2013 oznámil rozvod, Viktor Šlenkin, baptistický pastor z Petrohradu, vyzval své spoluvěřící. „Někteří protestantští vůdci přirovnávali Putina k moudrému Šalamounovi,“ řekl. „Ale zapomněli, jak Šalamoun skončil?“
A jiní poukázali na ďábla.
„Zatím satan dvakrát vyhrál,“ řekl 27. února Jevgenij Bachmutskij, bývalý viceprezident Baptistické unie, „dokonce i mezi křesťany.“
Alexej Markevič souhlasil.
„Musíme činit pokání za zlo, které naše země způsobuje ostatním,“ řekl 18. března moskevský baptistický pastor. „Co je nám bližší: naše věrnost bratrství v Kristu, nebo naše podřízení se bezbožným autoritám?“
A Jurij Šipko poté, co viděl obrázky spálených Biblí v ústředí Misie Eurasie v ukrajinském městě Irpiň, měl pro své krajany jasný odkaz.
„Ruští křesťané takovou aktivitu schvalují,“ řekl bývalý prezident Baptistické unie. „Ale viděl jsem Krista plakat při sledování tohoto barbarství. A já taky pláču.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 25. dubna 2022 Foto: Pixabay – ilustrační