Generální synoda anglikánské církve podpořila modlitby požehnání pro páry stejného pohlaví a 17. prosince bylo poprvé povoleno užít jich při bohoslužbách.
Christian Today hovořil s Rev. Johnem Dunnettem, národním ředitelem Evangelikální rady anglikánské církve (CEEC), o nových modlitbách anglikánské církve pro osoby stejného pohlaví a o tom, co mohou znamenat pro budoucnost evangelikálů v církvi.
Christian Today: Tušil jste, že se věci budou vyvíjet tímto směrem, nebo vás přesto trochu šokovalo, že se anglikánská církev nyní oficiálně zavázala k této cestě?
Dunnett: Anglikánská církev již řadu let diskutuje o tom, zda má změnit své chápání a praxi v oblasti manželství osob stejného pohlaví. Vzhledem k tomu, jak se v posledních letech vyvíjel proces Žít v lásce a víře, nebyly návrhy, které přišly v únoru, velkým překvapením.
SOUVISEJÍCÍ – Anglikánská církev odhlasovala, že oficiálně začne doporučovat modlitby požehnání pro páry stejného pohlaví
CT: Považujete 17. prosinec za jakýsi temný den pro anglikánskou církev?
Dunnett: 17. prosinec představuje překročení hranice, protože nyní je poprvé možné udělat něco, co nebylo možné v celé historii anglikánské církve. Historická církev posledních dvou tisíc let až dosud říkala: „To není možné, protože se po nás žádá, abychom žehnali něčemu, o čem Bible říká, že se tomu žehnat nesmí.“ To se stalo. Všichni jsme se obávali, že k tomu dojde, ale myslím, že řada lidí se bude cítit hluboce zděšena i nyní, když k tomu došlo.
CT: Biskup ze Southwellu a Nottinghamu napsal duchovním ve své diecézi dopis, v němž je žádá, aby se zdrželi používání těchto modliteb, dokud nebudou kanonicky schváleny. Souhlasíte s touto výzvou?
Dunnett: CEEC je velmi vděčná za dopis, který biskup ze Southwellu a Nottinghamu rozeslal ve své diecézi. Správně říká, že nad tímto procesem stále existují vážné otazníky a že to, k čemu jsme vyzýváni, nemá oporu v Písmu, a proto nám nezbývá než říci, že to nemůžeme doporučit. Jsme velmi vděční za postoj, který biskup Paul zaujal.
SOUVISEJÍCÍ – Proč mi hlasování anglikánské církve pro stejnopohlavní manželství láme srdce
CT: Biskup se ve svém dopise zmínil o tom, jak hluboké rozpory panují v anglikánské církvi v této otázce. Máte také pocit, že rozdělení v této otázce je velmi hluboké?
Dunnett: Pokud jde o toto rozdělení, má naprostou pravdu. Sněmovna biskupů je v této otázce velmi rozdělena a generální synoda je doslova rozdělena uprostřed. Od listopadové synody jsem mluvil s duchovními a zástupci farností po celé zemi. Toto rozdělení je již začíná trhat na kusy. Jeden přidružený duchovní řekl, že opouští svou farnost, protože jejich farář hodlá tyto modlitby používat. Laici v kostelích mi řekli, že odejdou, až je jejich farář bude používat, a totéž řekli i pracovníci s rodinami a mládeží.
Vím o některých duchovních, kteří jsou příliš nervózní na to, aby vedli rozhovory na PCC (farní církevní radě), protože je rozdělena na polovinu. Nyní, když se tato otázka prosazuje, vikáři vědí, že v okamžiku, kdy jim na dveře zaklepe pár, který žádá o tyto modlitby, bez ohledu na to, zda řeknou ano nebo ne, farnost se rozdělí. Tento sněm biskupů hází do místních farností „ruční granát“, je to tak smutné.
CT: Vedení církve stále trvá na tom, že se doktrína nezměnila. Co si o tomto tvrzení myslíte?
Dunnett: Pokud se na nedělní bohoslužbu dostaví dva lidé stejného pohlaví v bílém, kteří se den předtím vzali na matrice a jen tak náhodou se stane, že při odchodu z kostela po nich pár přátel hodí konfety, jak to, že to člověk na ulici nepovažuje za změnu učení anglikánské církve? Každý člověk se zdravým rozumem by si musel říct: „Děláš si legraci, císař je nahý!“.
CT: Jaká církevní pravidla chcete pro evangelikály?
Dunnett: Návrh pokynů, které připravuje Sněmovna biskupů, v rané fázi zahrnoval možnost, že duchovní mohou uzavřít manželství s partnerem stejného pohlaví, a naznačuje, že by nebylo vhodné klást lidem, kteří se ucházejí o svěcení, osobní otázky týkající se jejich životního stylu. Pokud budou tyto otázky zahrnuty do konečných pokynů, pak by se skutečně jednalo o odklon od učení anglikánské církve.
Pokud by se tak stalo, musela by CEEC říci, že nemůžeme být součástí diecéze, která přijímá dvě protichůdná stanoviska. Musíme být schopni učit a kázat to, co bylo vždy chápáno jako křesťanský postoj k manželství, a označovat jiné názory za bludné. Na svěcení a udělování licencí biblickým duchovním by měl dohlížet biblický biskup a biblické kostely musí mít možnost svobodně spolupracovat s jinými pravověrnými církvemi. Nesmí být nuceny spolupracovat s farnostmi, které zastávají názor, jenž byl vždy považován za odporující Písmu.
Musí také existovat bezpečný biblický systém, aby svěcení a školení probíhala v biblickém kontextu, a procesy jmenování vyšších představených musí být upraveny tak, aby byla zajištěna ortodoxie i do budoucna.
Tento článek byl původně publikován v Christian Today.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 8. ledna 2024 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační