Brzy ráno 27. prosince 2020, necelý měsíc a půl po bojích v Náhorním Karabachu, dorazilo do dadivanského kláštera několik aut. Arménský pár pod ochranou ruských mírových sil si naplánoval sňatek v tomto historickém místě, které je v obklíčení ázerbajdžánských vojsk.
Dadivank, nejdůležitější klášter této oblasti, je také jedním nejvzácnějším místem raného křesťanství. Podle dosavadních informací, se zde nachází hrob sv. Dadiho, žáka svatého apoštola Tadeáše. Pokud by vás zajímalo, proč se tradiční arménské církvi říká „apoštolská“, pak je to kvůli tomu, že podle tradice arménské církve, dva Kristovi apoštolové sv. Tadeáš a Bartoloměj, přinesli krátce po vzkříšení Krista evangelium do Arménie. Jejich žák Dadi byl pak pohřben v Dadivanku, kde byl později postaven kostel.
SOUVISEJÍCÍ – Po útoku Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach roste v Turecku arménofobie
„Chtěl jsem se oženit v Dadivanku,“ prohlásil Aram Verdian, když jsem se setkali v jedné kavárně ve Stepanakertu, v hlavním městě Náhorního Karabachu. „Chtěl jsem zdůraznit, že křesťansko-arménské tradice v této oblasti stále žijí.“ Nové manželství, nová rodina a s Božím požehnání přicházející děti – to vše svědčí o pokračujícím životě v Náhorním Karabachu.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Přesně před sto lety Náhorní Karabach osídlený převážně Armény s tisíciletou křesťanskou tradicí byl předán sovětským diktátorem Stalinem turkickému muslimskému Ázerbájdžánu.
„Ačkoli neznáme veškeré důvody týkající se přesunu Náhorního Karabachu do sovětského Ázerbájdžánu ve dvacátých letech minulého století Josifem Stalinem, jsem si docela jistý, že jeho rozhodnutí bylo svévolné a ignorovalo etnoreligiózní pozadí regionu a obyvatel,“ říká Dr. Artyom Tonoyan, výzkumný pracovník Centra pro studium holocaustu a genocidy na Minnesotské univerzitě. Na konci 80. let, kdy se blížil rozpad Sovětského svazu, se Arméni v Náhorním Karabachu pokusili připojit k sousední sovětské Arménii.
Po veřejném referendu v Náhorním Karabachu následovaly v různých oblastech sovětského Ázerbájdžánu masakry Arménů. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se nepřátelství změnilo v totální válku.
V roce 1993 Arméni v Náhorním Karabachu získali kontrolu nad oblastí Dadivanku a pokusili se místo opět obnovit. Poněkud zpomalená obnova pokročila teprve v letech 2015–2018, kdy nově postavená silnice zvýšila v dané oblasti turismus. V loňském roce 27. září Ázerbájdžán zaútočil za podpory Turecka a teroristů z Blízkého východu na Náhorní Karabach, což vedlo ke ztrátě nejen Dadivanku, ale i dalších křesťanských míst. V listopadu do oblasti přišli ruští mírotvorci. Ruští mírotvorci chrání tento starobylý chrám před neustále rostoucím počtem ázerbajdžánských vojsk.
Aram Verdian říká, že poslední válka odhalila, jak koalice radikálních sil může ve 21. Století zničit izolovanou křesťanskou komunitu. „Podpora křesťanského světa, kterou jsme dostávali, se omezila pouze na různá prohlášení dobré vůle. Proti mocnostem, tureckým vojákům a syrským žoldákům jsme prakticky zůstali osamoceni. Máme propadnout slabosti? Ne. Poslední válka zdůraznila důležitost přežití v obklíčení,“ pokračoval Aram.
Vyjádření křesťanské humanitární organizace International Christian Concern, která v květnu navštívila Náhorní Karabach, se plně ztotožňuje s Aramovými slovy. „Poměrně často jsme se setkávali se zármutkem beze slov, když se obyvatelé Náhorního Karabachu snažili pochopit, proč zůstali ve svých těžkostech sami a jak je možné, že začali být obklopováni turkickými národy (Ázerbájdžánem a Tureckem), které usilují o jejich úplné zničení,“ cituje se ve zprávě International Christian Concern.
Podle regionální manažerky International Christian Concern Claire Evansové si Ázerbajdžán nepřeje nic jiného než úplné zničení arménského národa a „pokoušejí se ospravedlnit tyto činy přepisováním historie (což je kromě fyzické likvidace i genocida kulturní)“.
„Prezident Ázerbajdžánu Ilham Alijev páchá na křesťanském dědictví Náhorního Karabachu stejnou kulturní genocidu, jako turecký prezident Recep Erdogan na křesťanském chrámu Hagia Sofia: islamizují nebo překrucují křesťanskou historii,“ prohlásil biskup Vertanes, duchovní vůdce Náhorního Karabachu. Biskup Vartanes také prohlásil, že veškeré církevní archívy zůstaly aktuálně v obsazeném městě Šuši. Pravděpodobně jsou nenávratně ztraceny.
Stále není jasné, kolik křesťanských míst bylo Ázerbájdžánci srovnáno se zemí. Zaleží na tom, co považujeme za křesťanská místa. Podle databáze, kterou sestavila arménsko-americká historička z Tufts University Christiana Maranci, může číslo dosahovat až 4041, pokud počítáme vše od kostelů až po náhrobky. Podle náboženských a politických autorit v Náhorním Karabachu bylo v regionu 13 katedrál, 22 kostelů, čtyři kaple a přes 500 vytesaných křížů do kamene.
„Máme zprávy, že arménské náhrobky jsou používány k výstavbě dálnic v okupované oblasti Hadrut,“ uvedl ministr zahraničí David Babayan. Není to poprvé v historii, co ničí arménské náhrobky, dodal ministr.
Babayan, rodák z Náhorního Karabachu, odkazuje na precedens středověkých arménských náhrobků, které Ázerbájdžánci zničili v oblasti Nachičevanu. Tento akt vandalismu zmiňuje americká komise pro mezinárodní náboženskou svobodu ve zprávě z roku 2015. Babayan také zdůraznil, že Ázerbájdžánci uvalují rostoucí počet omezení na arménské poutníky, kteří chtějí navštívit Dadivank.
„V prvních týdnech po skončení bojů mohlo každý den navštívit toto místo téměř 1000 poutníků. Nyní je toto číslo desetkrát nižší,“ prohlásil ministr.
Ministerstvo zahraničí Náhorního Karabachu se snaží upozornit mezinárodní organizace na stav křesťanského dědictví. Stejně tak Arménská církev, která na začátku tohoto měsíce uspořádala konferenci v Arménii. Arménsko-americká komunita a velvyslanectví Arménie ve Spojených státech byly v kontaktu s Biblickým muzeem ve Washingtonu DC, které uspořádalo virtuální výstavu věnovanou křesťanskému arménskému dědictví v náhorním Karabachu. Jeffrey Kloha, hlavní kurátorský pracovník muzea, zřídil online výstavu pod názvem „Starověká víra církví v Náhorním Karabachu“ s informacemi o stávající situací. „Upozorňujeme na sedm pozoruhodných křesťanských lokalit v Karabachu, které je třeba zachovat,“ prohlásil Kloha.
Během přípravy této zprávy byly na veřejných doménách k dispozici nové obrázky zachycující zničený Zelený kostel v Šuši. Ázerbajdžánský voják pózuje před napůl zničeným křesťanským kostelem. Tato oblast byla před válkou kompletně zrekonstruována.
Autor: Haykaram Nahapetyan je americký reportér prvního arménského kanálu. Je Ph.D. student na Liberty University ve Virginii. Foto: CC Search – ilustrační Zdroj: https://www.persecution.org
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.