Nedávno mi jeden pastor řekl, že za ním přišel jeden z věřících, že už nemůže zůstat členem sboru, protože má jiné politické názory. Slyšel jsem další příběh o týmu vedoucích v církvi, který se rozdělil v názoru na to, jak řešit kulturní otázky. Slyšel jsem ještě jiný příběh o pastorovi, který se rozhodl skončit ve vedení, protože už nemohl unést politické rozbroje ve své kongregaci.
Někteří z vás možná zažili něco podobného. Politická pandemie zasáhla církev a v posledních letech se rozrostla do nebývalých rozměrů. Nedávný průzkum společnosti Lifeway ukázal, že 63 % pastorů často pracuje pod velkým stresem a jednou z nejčastějších příčin jsou politické roztržky. Jak se s tím vypořádat? Zde je několik povzbuzení.
Připomeňte křesťanům jejich loajalitu vůči Ježíši.
Nejdůležitější věcí, kterou mohou církevní vedoucí udělat, je připomínat věřícím jejich loajalitu vůči Ježíši a jeho církvi. Musíme křesťanům připomínat, že naše víra je v jádru politická. Často jsme možná slyšeli, že Ježíš nepřišel s politickým poselstvím. Běžně z kazatelen slyšíme: Ačkoli Izrael očekával příchod krále-bojovníka na bílém koni, aby svrhl nenáviděný Řím, místo toho přišel Mesiáš s duchovním poselstvím zaměřeným na srdce člověka. Ježíš chce s vámi mít hluboký osobní vztah. Problém je, že je to poloviční pravda.
SOUVISEJÍCÍ – Pastoři, kažte Boží slovo a nenechte se oklamat
Když Ježíš přišel, učinil politické prohlášení a byl za to ukřižován (Mk 1,15; 15,2.26). Ježíš přišel jako král, takže máme jednoho vládce, kterému dlužíme svou loajalitu. Mnozí si myslí, že výrok „Ježíš je král“ znamená pouze to, že „je Pánem mého života“. Zapomínáme, že Ježíš je víc; je Králem králů – králem nad všemi politickými zápasy tohoto světa.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Jsme součástí města a království následovníků Krista z celého světa. Takže to politicky nejaktivnější, co mohou církevní vedoucí každý týden dělat, je připomínat Božímu lidu, že Ježíš je Král.
Učte věřící, jak vést politické diskuze.
Věřící potřebují slyšet rady, jak lépe porozumět politice. To může někomu znít jako šokující prohlášení. Neměli bychom v našich sborech vliv politiky spíše utlumovat? Někdo by mohl říci: „To je právě ten problém. Musíme se více zaměřit na evangelium! Potřebujeme více učit o jednotě, ke které nás Bůh povolal.“ To je pravda.
Ale já se ptám, zda jsou věřící rozděleni kvůli politice proto, že jsme je nenaučili, jak vést politické diskuse. Zeptal jsem se několika pastorů, kteří měli s politikou ve svých sborech negativní zkušenost, co by udělali jinak. Několik z nich mi řeklo totéž: přáli by si být aktivnější v osobních rozhovorech s lidmi. Zmínili se o tom, jak nechávali některé poznámky plavat, aby zbytečně nejitřili pokojnou atmosféru. Nechtěli řešit těžké otázky.
Máme tendenci zapomínat, že věřící jsou pod vlivem různých zpravodajských informací, ať se nám to líbí, nebo ne. Pokud se politikou nebudeme zabývat my, budou ji řešit jiní. Zpravodajství a širší kultura šíří mezi lidmi politiku hněvu. Pastoři musí být připraveni změnit směr negativní konverzace, zpochybnit zdroje a dokonce zpochybnit mylné představy lidí. Písmo říká, že pastoři mají své lidi vést k rozumnosti a střízlivému uvažování (Fil 4,5; Tit 2,2.8).
SOUVISEJÍCÍ – Jak dostat mladé lidi zpátky do církve?
To se týká i toho, jak přemýšlíme o politice.
Buďte nositele Božího pokoje.
Můžeme vést křesťany k tomu, aby se stali nositeli pokoje v rozbouřeném moři hněvu. Celkovou atmosféru církve obvykle určuje pastor. Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou může pastor udělat, je být uprostřed politického chaosu příkladem Kristova pokoje. Buďte veselým a povzbudivým člověkem uprostřed temnoty. Pečlivě volte svá slova, a pokud uděláte chybu, buďte připraven se omluvit.
Věřící často potřebují příklad, který jim ukáže, jak se orientovat v problémech dnešní doby. Měli bychom se z kazatelny zabývat veřejnými otázkami, abychom lidem pomohli poznat, jak o nich přemýšlet. Když se Ježíše ptali, zda má platit daně císaři, což byla politicky zatížená otázka, nevyhnul se jí. Nevyhnul se jí. Dokonce ani nezačal kritizovat herodiány nebo farizeje. Prostě jim na jejich otázku odpověděl a potvrdil, že Bůh je svrchovaný a císařova svrchovanost patří pod tu Boží (Mt 22,15-22).
Mějte jasno tam, kde je Bible jasná.
A konečně, církevní vedoucí musí mít jasno tam, kde je Bible jasná, a mlčet tam, kde není. Politický výklad Bible je plný komplikací. Křesťané se mezi sebou neshodnou v otázce politiky. Zdá se, že Bible dává rozdílné podněty.
Bible je příběh, nikoli kniha odpovědí na politické otázky. Na mnohé otázky nemáme systematické odpovědi. Vedoucí církve jsou první obrannou linií v oblasti politického učednictví. Společnost se bude snažit naše lidi vyškolit, ale církev má být alternativní společností, která představuje nový způsob života. Pokud budeme kráčet ve věrnosti, i to bude součástí našeho veřejného svědectví. Jednota, kterou projevujeme, by dokonce mohla přimět svět, aby řekl: „Podívejte se, jakou mají mezi sebou lásku“ (viz Jan 13,35).
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Patrick Schreiner Zdroj: The Gospel Coalition Datum: 29. listopadu 2022 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační