Rovnou na úvod napíšu, že ten, kdo nesouhlasí s činností iniciativy Milion chvilek pro demokracii, by zde měl přestat číst a přejít na jiný článek. Rozhodnul jsem se po delší odmlce znova začít psát a publikovat své úvahy o stavu společnosti v reflexi Božího slova tak, jak ji vnímám – čímž (opět) vyhrazuji sféru své působnosti: píši, co si myslím, jak věci vidím coby praktikující křesťan. Nejsem odborník, nemám „mandát“ na pravdu.
Budu však psát, jelikož současná vláda se rozhodla demontovat český humanitární program. Nejen zrušit plánovanou pomoc, ale, co je horší, výrazně omezit nebo zcela zrušit již běžící projekty! (Což se rovná porušení slibu.)
Více například zde v reportáži ČT se dvěma nejvýznamnějšími humanitárními organizacemi v ČR. (Ještě vysvětlím: ministr Macinka hovoří o „neziskovkách“ a dává tak do jednoho pytle IDEOLOGICKÉ neziskovky podporující trendy LGBTQ+ spolu s HUMANITÁRNÍMI organizacemi, které pomáhají statisícům vdov a sirotků, hladovějícím, nebo lidem zasaženým přírodní katastrofou. Již tento generalizující postoj je krátkozraký a vysoce neodborný, neboť s vaničkou vylévá i dítě…)
SOUVISEJÍCÍ – Národní Probuzení – ohlédnutí za letošním rokem
Tak tedy Milion chvilek: Za poslední dobu jsem překvapivě často slyšel od různých bratrů a sester názor, že křesťan má být výhradně apolitický a vše, co pro (nebo proti) současným politickým trendům dělat smí a měl by, je modlitba. Tito mně vzácní sourozenci zakotvují své přesvědčení na slovu apoštola Pavla z 1. listu Timoteovi (2,1-4): „Především žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy a díkůvzdání za všechny lidi, za vládce a za všechny, kteří mají moc.“ Účelem není automatické schvalování všech kroků vlády, ale zajištění toho, jak Pavel pokračuje: „abychom mohli vést klidný a pokojný život v opravdové zbožnosti a důstojnosti“. K tomu lze říci jen: „Amen!“ Kde však začíná pro mě potíž, je jejich obhajoba pasivity a mlčení v politice, kdy argumentují, že přeci dnes máme pokojný život, kdy se svobodně scházíme, a tudíž nám nic nebrání ve zbožném životě. Myslím, že je potřeba položit první otázku: „Jak dlouho tento pokojný život bude trvat?“ Premiér Babiš se netajil a netají svou snahou přivést Českou republiku do tzv. V3 skupiny, tedy do obdobného režimu, jaký panuje na Slovensku a v Maďarsku, kteréžto země se silně vyhraňují proti EU a významně se uchylují k partnerství s Ruskem. Tedy se zlem. (Pokud nějaký režim vyhazuje opoziční novináře z okna, vydává denně tiskové zprávy, kolik stovek dronů a raket odpálil minulou noc na civilní cíle, bourá budovy evangelikálních sborů a jejich pastory zavírá do vězení, lze jej nazvat jinak než režimem, kde vládne zlo?)
Toto zlo se tudíž může v nastoleném a současnými vládními politiky avizovaném trendu velice snadno – a velice rychle – přelít z východu do středu Evropy, tedy k nám. A zde narážím často na druhý problém mnohých bratrů a sester: „No, víš, mě politika nezajímá. Já vlastně nevím, jak to je, proto ji raději vůbec nesleduju.“ Nemohu si pomoci, ale u těchto sourozenců první, co mě napadne, tak je slovo POHODLNOST. Osobně také nejsem přilepený k obrazovce televize nebo počítače, mám „jenom“ otevřené oči a uši. A jako bonus my věřící máme Ducha svatého, který nás uvádí do veškeré pravdy – takže: „nemáme výmluvu…“
Jsou shora napsané řádky tvrdé? Určitě ano. Nechci tu nikoho pranýřovat. Budu šťastný, když se po jejich přečtení změní třeba jen ta ochota křesťanů vidět a slyšet. Pak, věřím, přijde i správná modlitba za toho kterého politika a naši vládu.
Ale ať tu nepíšu jen své úvahy, rád bych ocitoval pár míst z Písma, které mi přijdou tak zřejmé a jasné pro tuto situaci, že je ponechám bez komentáře.
„Nežijte v nevědomosti, rozumějte Pánově vůli.“ Efeským 5,17
„Zachraňuj ty, kdo jsou vlečeni k smrti, ujmi se těch, jež vedou k popravě! Copak chceš říci: „My jsme to nevěděli“? Tomu, jenž zkoumá srdce, vše jasné je! Strážce tvé duše o všem ví, každému jeho skutky odplatí!“ Přísloví 24,11-12
„Vy jste světlo světa. Město ležící na hoře nemůže být skryto.
Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.“ Matouš 5:14, 16
Nelze se schovávat! Nelze dělat, že jsem nevěděl. Nelze nepocítit opovržení k tomu, kdo odpírá pomoc vdovám a sirotkům!
Proto jsem byl v neděli 15. února na náměstí, kde jsem svou účastí podpořil ne politickou stranu ale občanskou iniciativu (!), která velice slušnou a pokojnou formou vyjádřila spolu se stovkami tisíc dalších občanů ve 410 (!) městech a vesnicích po celé ČR svůj nesouhlas s tím, že naše současná vláda mj. zrušila téměř veškerou zahraniční humanitární pomoc, ústy ministra Macinky a poslance Nováka označila paušálně všechny neziskové organizace za „tuneláře a zloděje“ a její kroky sahají tak daleko, že se tato opatření a škrty týkají třebas i takových skvělých organizací jako je Skaut. (Vzpomenete si, které režimy Skaut zakázaly a zrušily? Není to tak dávná minulost.)
Oběti, které přežily holocaust, shodně vypovídají, že nejhorší chování tehdejší Hitlerem ovládané Evropy bylo: mlčení veřejnosti. Citované verše shora přímo vyzývají, aby věřící k bezpráví nemlčeli, ale naopak: zastali se!
Je to velice nekompromisní slovo. Anebo byste za II. světové války taky mlčeli a „jen“ se modlili za politiku? Za Háchu, Moravce, Heidricha? Anebo byste aktivně pomohli, když by to bylo možné – třeba židovským sousedům tak, jak to udělali tisíce věřících i nevěřících napříč Evropou a přitom riskovali, že by po odhalení Gestapo vyvraždilo celou jejich rodinu? Porušovali tito křesťané tehdy Pavlovu výzvu z listu Římanům 13,1-2, kde Pavel Píše, že veškerá vláda je od Boha? Anebo byli poslušni Písma, a kromě Božího království hledali i „jeho spravedlnost“? Jedním z prvních rysů judaismu, který spolu s Desaterem odlišoval židovský národ od okolních kmenů, byl i příkaz daný v II. knize Mojžíšově 23,2-3: „Nespřáhneš se se svévolníkem…Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo.“
Humanitární programy bohatých zemí, kterou my bezesporu jsme, pomáhají snižovat napětí ve společnosti a předcházejí násilným konfliktům, mají tedy jasný bezpečnostní rozměr. Společnosti, které jsou stabilnější, méně polarizované a schopné řešit konflikty nenásilně, produkují méně nucené migrace a jsou odolnější vůči radikalizaci. Humanitární a rozvojová pomoc tak zároveň pomáhá předcházet krizím, které by jinak zasáhly Evropu. Ať si to chceme připustit nebo ne – Ukrajina je nárazníkem mezi námi a Putinem – nebo jiným oligarchou, který Kreml převezme po něm. Pomoc Ukrajině a jiným postiženým zemím není jen akt soudržnosti, milosrdenství a lásky, ale také investicí do vlastní bezpečnosti, do bezpečné budoucnosti naší země.
A ještě jedna věc se mi na Milionu chvilek líbí: během celé, pokojné demonstrace nezaznělo z pódia jediné sprosté slovo (alespoň u nás v Liberci ne), jediný projev nenávisti a generalizování. Populismus Okamurů, Macinků a Babišů je totiž poháněn nenávistí, ne nadějí. A nenávist je nekvalitní materiál, ze kterého nejde stavět, zaznělo v neděli z libereckého pódia shromáždění Milionu chvilek. Ani v politickém, ani v občanském životě. Každý inženýr ví, že most postavený z nekvalitního materiálu spadne.
Díky Pánu za nehynoucí naději, kterou nám v Kristu dal! S ní totiž lze stavět kvalitní mosty.
Autor: Ondřej (Andy) Janeta Datum: 5. března 2026 Foto: Wikimedia Commons
Autor je vedoucím sboru KS Liberec a pracuje jako koordinátor dobrovolníků pro DC ADRA Liberec.
Tyto úvahy nejsou vyjádřením stanovisek zmíněných institucí.
Informace o autorovi zde.
