On mě ve zlý den schová ve svém stánku, ukryje mě v skrýši svého stanu.
Ž 27,5
Proto rád přijímám slabost, urážky, útrapy, pronásledování a úzkosti pro Krista. Vždyť právě když jsem sláb, jsem silný.
2K 12,10
Co je „zlý den“? Když je špatně, nebo „okamžik zlého navštívení“ (nemoc aj.), nebo až poslední, soudný den? Co je „Boží stan“? Stánek svědectví z pouště, jeruzalémský chrám, každý kostel, či místo v duši – „hrad v nitru“ mystiků? Tolik rovin! Nepochopí ten, kdo si slova ztotožní jen s jedním konkrétním časem a místem (např. obránci Jeruzaléma v roce 70). Jde totiž o víru – obecnou důvěru, jež se vždy projevuje v konkrétním. Však citovaný žalm začíná: „Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál?“ Myslím na písně „Někdo mě vede za ruku“ a „Bůh je záštita má“.
Díky, že s tebou se nemusím bát.
Mt 10,34–39 * Mk 12,28–34
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
