Hospodine, vyslyš mou modlitbu, přej mi sluchu, když o pomoc volám, nebuď k mému pláči hluchý.
Ž 39,13
Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: „Pane, pomoz mi!“
Mt 15,25
Nedoslýchavost ztěžuje život jak tomu, kdo jí trpí, tak i lidem kolem něj. S nedoslýchavým není možné vést běžný rozhovor, je třeba zesilovat hlas, někdy skoro křičet. Známe také nedoslýchavost předstíranou, třeba když děti předstírají, že neslyší, když je rodiče volají k nějakému úkolu. Trpí snad Hospodin skutečnou či předstíranou nedoslýchavostí? Je třeba k němu volat dostatečně hlasitě či dlouho, aby nás vyslyšel? Jsou to právě chvíle našeho zoufání, kdy nedokážeme nic míň než křičet k Bohu o pomoc, klidný hovor nepřipadá v úvahu. A Hospodin slyší naše volání, náš křik i náš pláč. A přispěchá nám na pomoc! A tak křičme k Bohu! Neváhejme a volejme k němu!
Díky, Pane, že ty vždy pozorně nasloucháš mému volání i mému pláči a poskytuješ mi svoji pomoc.
Jk 2,5–13 * 2K 3,1–11
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
