Uzdrav mne, Hospodine, a zdráv budu; vysvoboď mne, a vysvobozen budu.
Jr 17,14 (K)
„Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy,“ řekl ochrnutému: „Pravím ti, vstaň, vezmi své lůžko a jdi domů.“ A ihned před nimi vstal, vzal to, na čem ležel, šel domů a chválil Boha.
L 5,24–25
Jak to máme my, slušní lidé, v naší zemi plné neslušných sousedů, politiků a podvodníků těžké. Bývá obtížné přiznat si, že ať se nám to líbí, nebo ne, jedeme v tom všichni společně. Třeba ne tak úplně rovným dílem, ale přece. Ani ta Jeremjášova tehdejší společnost nebyla ochotna přiznat si prachobyčejný hřích a odpovědnost za něj. Tahle fatální lidská nemoc nemá pozemský lék, jen Boží zázrak uzdravuje. Odpuštění díky kříži. Kolikrát se sám nakonec na kolenou dostávám jen k slovům staré modlitby: „Pane, nejsem hoden, abys vešel pod mou střechu, ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena.“ Nejprve je na místě volání za sebe, ale potom i za vysvobození a uzdravení celé společnosti.
Pane Ježíši, skloň se k nám všem bez rozdílu, jen v tobě je naděje života.
Sk 4,32–37 * Sk 16,25–40
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
