Nové Dvory – Římskokatolická farnost Kutná Hora-Sedlec po 14 letech dokončuje záchranu barokního kostela svaté Anny v Nových Dvorech. Náklady do konce loňského roku dosáhly téměř 44 milionů korun, část pokryly dotace od ministerstva kultury a Středočeského kraje. V plánu jsou ještě úpravy sakristie a knihovny a obnova varhan. S dokončením prací se počítá v příštím roce, kdy se do kostela vrátí bohoslužby. Zároveň bude sloužit ke kulturním akcím, řekla ČTK Radka Krejčí z farnosti.
„Příští rok by se v kostele měla uskutečnit první hlavní bohoslužba. Prostor by měl fungovat primárně liturgicky, zároveň máme dohodu s městysem, že se tam budou konat koncerty nebo výstavy. Kostel má výbornou akustiku. Chceme, aby žil, protože to je skutečný klenot,“ uvedla Krejčí.
SOUVISEJÍCÍ – Na věž kostela v Polné se vrátil velký kříž, který bylo nutné opravit
Práce na obnově kostela svaté Anny začaly v září 2011. V letech 2011 až 2016 se podařilo objekt staticky zajistit a řemeslníci opravili střešní plášť, fasádu, krovy, schodiště, okna a kostel odvlhčili. Odstranili také trhliny na vnitřní klenbě a zrestaurovali vstupní portál včetně soch. V roce 2017 začalo restaurování interiéru kostela.
Farnost kostel o letošních letních prázdninách zpřístupnila pro veřejnost, zájemci si ho mohou prohlédnout každý víkend od 10:00 do 17:00. Do konce září je v rámci projektu Zastavení v kostele také vystaven obraz Davida Pešata. Akce Zastavení pořádaná k výročí 30 let od zápisu Kutné Hory na seznam UNESCO zahrnuje díla 12 českých umělců, kteří reflektují téma symbolického zastavení jako protiváhy k dnešní uspěchané době. Obrazy jsou podobně vystaveny i v chrámu svaté Barbory, kapli Božího těla a dalších církevních a historických objektech v Kutné Hoře a okolí.
Kostel svaté Anny v Nových Dvorech byl postaven na konci 17. století z iniciativy hraběte Bernarda Věžníka a jeho manželky Barbory. Stavba měla být součástí dominikánského kláštera, který však nikdy plně nevznikl – fungovala zde jen malá rezidence s několika řeholníky. Kostel je hodnotnou ukázkou raně barokní architektury. Má kruhový půdorys s kupolí a bohatou vnitřní výzdobou – štuky, fresky, sochy světců a alegorie živlů. V kryptě pod kostelem jsou pohřbeni členové rodu Věžníků. Velký podíl na výstavbě i výzdobě kostela měla hraběnka Věžníková, která po smrti manžela vstoupila do dominikánského řádu jako terciářka neboli laická členka a významně podporovala duchovní život v regionu.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
d
Autor: ČTK Datum: 19. července 2025 Foto: Wikimedia Commons
