Ankara – Přestože křesťanská menšina v Turecku, kam ve čtvrtek zavítá papež Lev XIV., zaznamenala řadu pokroků v ochraně základních práv, stále se každodenně potýká s nerovností a pocitem vyloučení, píše agentura AFP.
Turecko, které je oficiálně sekulární zemí s většinovou populací muslimů, sice umožnilo křesťanům výstavbu kostela v Istanbulu, avšak v praxi zůstává řada pozic ve veřejných službách pro nemuslimské obyvatele nepřístupná. Přestože žádný zákon, který by jim tyto funkce zakazoval, neexistuje.
SOUVISEJÍCÍ – Papež Lev XIV. navštíví Turecko a Libanon
„V Turecku tvoří 99 procent obyvatel muslimové,“ pravidelně zdůrazňuje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
„Pokaždé se cítím vyloučeně. Jako by systematicky opomíjel (Erdogan) zmínit nemuslimské menšiny, když říká ‚my Turci, Kurdové, Arabové jsme všichni bratři,“ říká Yuhanna Aktas, prezident Svazu Asyřanů ve městě Midyat v jihovýchodním Turecku. V dnešním Turecku žije už jen kolem 100.000 křesťanů, zatímco na počátku 20. století to podle historiků byly přibližně čtyři miliony.
Papež má během pobytu v Turecku navštívit asyrský pravoslavný kostel svatého Efréma Syrského. Jedná se o jediný kostel, který hlava státu nechala od vzniku republiky v roce 1923 v Turecku postavit. „Nikdy dřív v historii této republiky naše práva nebyla tak respektovaná a chráněná,“ říká Sait Susin, předseda istanbulské nadace syrské pravoslavné církve.
„Již dvacet let usilujeme, stát i my sami, o to, abychom odčinili nespravedlnost minulosti. Dosud se nám to nepodařilo, alespoň však nemáme problémy s kontakty s úřady,“ řekl Laki Vingas, zakladatel sdružení řeckých nadací Rumvader. „To ale není dostačující, nejsme vnímaní jako plnohodnotní občané,“ dodává Aktas.
Jediným nemuslimským vysoce postaveným úředníkem v Turecku je dnes zástupce prefekta z arménské komunity. „Tento příklad názorně shrnuje postavení občanských práv v zemi,“ říká Jetvart Danzikjan, šéfredaktor arménských novin v Istanbulu Agos.
Během Erdoganovy vlády je za posledních 20 let znatelný vzestup muslimského nacionalismu a konzervatismu. Přestože se nejedná o nový jev, vyvolává to v Arménech jisté obavy.
Od vzniku republiky až do začátku prvního desetiletí 21. století někteří vládní úředníci a média v Turecku pravidelně označovali křesťany a židy za vnitřní nepřátele a tyto menšiny byly často terčem diskriminace a násilí. Slovo Armén se stále někdy používá jako urážka.
„Nemuslimové se stali oběťmi diskriminace, protože zastánci tureckého nacionalismu je považovali kvůli jejich náboženské příslušnosti za neplnohodnotné Turky,“ uvádí Skupina pro práva menšin (MRG) ve zprávě o Turecku z roku 2024. V této souvislosti vyvolala přestavba bývalého chrámu Boží moudrosti (Hagia Sofia) na mešitu v roce 2020 podle Danzikjana mezi křesťany vlnu obav.
„Zároveň se hovoří o znovuotevření řecké teologické školy a kněžského semináře na ostrově Chalki. Takže děláme jeden krok vpřed a jeden vzad,“ dodává Danzikjan. Tato budova nacházející se na jednom z Princových ostrovů u istanbulského pobřeží se uzavřela v roce 1971 a je předmětem intenzivního lobbování, které podporuje i Bílý dům.
Kromě vzpomínek na arménské masakry z minulosti se objevily i další události, například atentát na arménského novináře Hranta Dinka v Istanbulu v roce 2007, vražda arménského vojáka v roce 2011, výhrůžky vůči Arménům během války o Náhorní Karabach v roce 2020 či útok na katolický kostel v Istanbulu v roce 2024, při kterém zemřel jeden člověk a k němuž se přihlásila skupina Islámský stát (IS). Opět tak vyvstal strach, který Dink těsně před smrtí přirovnal ke strachu, jaký zažívá holubice.
„Zvolili jsme si neviditelnost, abychom na této zemi mohli žít,“ napsal historik a specialista na turecké židy Rifat Bali. „Totéž platí pro křesťany, kteří se necítí svobodní,“ domnívá se právnička v oblasti lidských práv Eren Keskinová.
Přesto se mezi lety 2005 a 2019 začaly objevovat osobnosti turecké občanské společnosti, které otevřeně připomínaly arménskou genocidu – termín, který Ankara odmítá. Podle Keskinové jsou však taková veřejná prohlášení dnes zakázaná.
Navzdory těmto obtížím Vingas počítá s rostoucím počtem lidí, kteří budou kritičtější a nebudou se držet předsudků. Zároveň vítá vznik mnohem otevřenější společnosti, zejména v Istanbulu, kde žije většina křesťanských komunit.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 25. listopadu 2025 Foto: Wikimedia Commons
