Olomouc – Olomoucké arcibiskupství vyhlásilo veřejnou sbírku na záchranu grott – umělých jeskyní, v kroměřížském zámku. Cílem arcibiskupství je zajistit restaurování památky tak, aby byly výjimečné prostory, které jsou v havarijním stavu, uchovány do budoucna. Grotty ukrývají jedinečné bohatství stovek polodrahokamů nevyčíslitelné hodnoty, které zde objevila během průzkumu olomoucká historička umění Jana Zapletalová. Informace ke sbírce zveřejnilo arcibiskupství na novém webu, který zájemcům představuje historii, výzdobu i současný stav evropsky unikátních prostor.
„Od momentu samotného objevu se v součinnosti s řadou specialistů podařilo Arcibiskupství olomouckému realizovat mineralogickou analýzu, archivní a uměleckohistorický výzkum, radiografický průzkum štukových dekorací, posouzení statiky grott, předběžné restaurátorské průzkumy, monitoring klimatu, odvlhčování prostor a 3D sken ve vysokém rozlišení,“ uvedl na webu mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
SOUVISEJÍCÍ – Odhalení památníku díla biskupa Kastelkorna v Kroměříži doprovázel tichý protest
Jejich odborný průzkum, při kterém spolupracuje olomoucké arcibiskupství jako vlastník památky s Univerzitou Palackého (UP), začal loni. Navazující průzkumy a restaurátorské práce potrvají podle arcibiskupství několik let. „V současné chvíli jsou obě grotty v havarijním stavu a jsou pro běžnou veřejnost přístupné jen v omezené míře. Naším cílem je grotty konzervovat a restaurovat a zachovat je tak pro budoucí generace,“ uvedlo arcibiskupství. Finanční prostředky z veřejné sbírky budou využity na všechny zásahy spojené s konzervováním grott ale i na jejich prezentaci.
Jedinečný objev stovek polodrahokamů nevyčíslitelné hodnoty, které v těchto prostorách objevila vědkyně Jana Zapletalová z UP, byl zveřejněn letos v srpnu. Stovky ametystů ukrývala v přízemí kroměřížského zámku vrstva malty. Polodrahokamy jsou součástí výzdoby grott, které měly napodobovat přírodu. V době baroka se mezi evropskou aristokracií těšily velké oblibě. Výzkum potvrdil, že jde o unikát světového významu. „Ametysty jsou společně s dalšími minerály a lasturami nejen součástí stěn a kleneb, ale v Důlní grottě jsou zabudované i v podlaze. Tak rozsáhlá aplikace drahých kamenů v barokních umělých jeskyních nemá obdoby,“ uvedla Zapletalová.
Dvě grotty, tzv. Apollonovu a Důlní, nechal na konci 17. století vybudovat biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna, který se po třicetileté válce zasloužil o vybudování kroměřížského zámku v jeho dnešní podobě. K jejich výzdobě bylo použito několik tun ametystů.
Jejich historii, výzdobu i současných stav těchto evropsky unikátních prostor představuje zájemcům nový web s názvem Ametystové grotty zámku v Kroměříži, na kterém jsou i informace k veřejné sbírce. Návštěvníci na něm najdou nejen základní informace, ale také výsledky průzkumů, fotografie detailů štuků a minerálů. Prostřednictvím webu se mohou vydat i na jejich virtuální prohlídku.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 2. prosince 2025 Foto: Wikimedia Commons
