Dubaj – Země jako Palestina, Irák, Libanon, Jordánsko a Egypt jsou domovem některých z nejstarších křesťanských komunit na světě a Vánoce se tam slaví velkolepě a s hlubokou zbožností. Velké průvody věřících, půlnoční mše, půsty, betlémy či vánoční stromy jsou společné jim všem, mnohé prvky oslav jsou však regionální. V Libanonu lze všude vidět rostliny známé jako vánoční hvězda a dárky tam nosí Baba Noël, v Iráku chaldejští křesťané na Štědrý večer čtou nahlas v syrštině příběh Ježíšova narození a v Egyptě Vánoce začínají slavit až 7. ledna. Lokální charakter Vánoc se ještě více projevuje v kuchyni a na slavnostním stole, píše emirátský deník Gulf News.
„Koptští křesťané se před svátky obvykle po dobu 43 dní postí, přičemž se drží výhradně diety veganské a pescetariánské (pozn. ČTK – která umožňuje konzumaci rybího masa),“ uvedla egyptská blogerka Nermín Mansúrová, která o jídle píše na svém blogu cheznermine.com. „O Vánocích proto na stole nemáme žádné zeleninové pokrmy. Je to jen o masu, hodně masu, a možná nějaký velký podnos se sýry. Salát by ale byl ostuda,“ dodala.
SOUVISSEJÍCÍ – AFP: Opatrnost, volnost a odpočinek v týdnu – Lev XIV. odhaluje svůj styl
Mezi pro koptské Vánoce typická jídla patří fatta, tedy rýže s masem zalitá česnekovo-rajčatovou omáčkou, nebo varak enab, což jsou srolované listy vinné révy plněné rýží a masem, či bajd mezalal, natvrdo vařené vejce usmažené v přepuštěném másle. V druhém největším egyptském městě Alexandrii, kde ještě před několika dekádami žily početné italské a řecké komunity, jsou na Vánoce oblíbené dezerty s evropskými kořeny, například baba au rhum, nadýchaný dortík zalitý teplým sirupem citronové chuti.
V Iráku jsou oblíbené sušenky klíča, často plněné datlemi, jejichž kořeny sahají až do starověké Mezopotámie, či páča, tedy pokrm připravený z jehněčí hlavy, drštěk a nožiček. V Sýrii pak kuře nadívané semolinou, posypané ořechy, kaštany a pouštními lanýži a zalité šťávou z výpeku dochucenou směsí koření baharát.
V Palestině se rýžový dezert meghlí běžně podává čerstvým matkám, je však zároveň všudypřítomným i během oslav Ježíšova narození. Podává se teplý a je dochucen kmínem, skořicí a cukrem, a posypán strouhaným kokosem, mandlemi, pistáciemi a piniovými oříšky. Pšeničná kaše burbára, jejíž jméno je odvozeno od svaté Barbory, je kromě ořechů dochucena i semínky granátového jablka.
V regionu Blízkého východu a Severní Afriky žije několik milionů křesťanů, kteří pochází z komunit hlásících se k desítkám církví, od koptské a asyrské přes arménskou až po pravoslavnou či katolickou.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 23. prosince 2025 Foto: Wikimedia Commons
