Plzeň – Plzeňský kraj, město Plzeň a Biskupství plzeňské připravují stavbu nového hospice v okrajové plzeňské části Malesice. Náklady se odhadují na 300 až 350 milionů Kč. Plzeň dá pozemek, který už schválili zastupitelé města i obvodu, a k tomu je připravena vydat 50 milionů Kč, což musí schválit radní a zastupitelé. Stejná procedura čeká i kraj, který už v radě předběžně diskutoval sumu více než dvakrát vyšší, než má jít na stavbu z města. Dofinancování společné investice počítá s dalšími donátory, veřejnou sbírku vyhlásí biskupství v následujících týdnech, zjistila ČTK z města i kraje.
Současným Hospicem svatého Lazara za rok projde přes 420 pacientů, z toho 60 procent mimoplzeňských. Zařízení má 28 lůžek s 95procentní obsazeností. Už 27 let sídlí ve vnitrobloku plném aut, bez zahrady a jen s malou terasou. O novou budovu usiluje řadu let. Novostavba má mít 32 lůžek. Podle hospice poptávka stále roste, už čtvrtým rokem poskytuje zařízení i domácí péči.
SOUVISEJÍCÍ – Lidé v Jihomoravském kraji a části Vysočiny dnes mohou podpořit hospicovou péči
„V dubnu by se mělo podařit sbírku vyhlásit. Je to skvělý projekt, který budeme budovat. Já jsem připravený, stejně i pan hejtman a pan biskup,“ řekl primátor Roman Zarzycký (ANO). Podle něj teď ještě všechny strany s týmem ředitelky hospice proberou možná rizika území a dohodnou se v březnu na memorandu. „Ve chvíli, kdy se tomu dá ‚zelená‘ memorandem, tak zahájíme i sbírku,“ uvedl. Dodal, že už se dohodl s náměstkem hejtmana pro investice Tomášem Soukupem (ANO), že se na stavbu vyhlásí architektonická soutěž.
„Jsme předběžně dohodnuti. Město poskytne pozemky a my jsme specifikovali nějakou částku, kterou jsme do toho ochotni investovat, a pan biskup řekl, že vyhlásí sbírku na hospic,“ uvedl hejtman Kamal Farhan (ANO). Plzeň si podle primátora ověřila, že darovaný pozemek lze napojit na kompletní infrastrukturu, která se v místě ještě dobudovává. „Známe kapacitu, protože máme analýzu od biskupství stran poptávky celého regionu. Kromě pozemku jsem ochoten na to dát 50 milionů korun. A společně bychom měli vyhlásit veřejnou sbírku,“ uvedl Zarzycký.
Farhan neuvedl přesnou sumu, kterou by měl vydat kraj. „Minimálně jednou tolik než město jsme připraveni dát. Ale pořád ty prostředky nebudou na celkové náklady stavby,“ řekl. Dodal, že krajští radní už se o finančním rámci bavili, ale musí ho dát do investičního plánu. „Ale nebudu teď říkat kolik, protože to není odsouhlasené,“ dodal.
„Vše směřuje k tomu, že v Malesicích bude stát budova nového hospice. Na kraji se už rozbíhají přípravné práce a vzniká pracovní skupina. Moc děkujeme za společnou vůli a úsilí Malesic, města a kraje ve věci nového domu,“ uvedl Petr Kačírek z Hospice svatého Lazara.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 24. února 2026 Foto: Wikimedia Commons
Za normálních okolností v minulosti se však první páteční modlitby ramadánu u mešity Al-Aksá účastnilo až 200 000 lidí, podotkla AP. Dnešní modlitba byla ovšem první od uzavření příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, připomněla.
Izzaddín Mustafá, Palestinec ze Západního břehu, s nímž agentura hovořila, si jako mnozí další na omezení ze strany izraelských úřadů stěžoval. „Potřebujeme, aby nás bylo víc než tohle,“ řekl. Jiní tvrdili, že jim byl odepřen do Jeruzaléma vstup, přestože měli povolení.
Izraelská policie podle AP uvedla, že v celém Jeruzalémě nasadila více než 3000 policistů. Jejich přítomnost v ulicích podle policie neměla být demonstrací síly či dokonce agresivity, nýbrž měla poskytnout pomoc v případě nouze. Odpoledne policie podle ToI nicméně oznámila, že modlitby skončily spořádaně a bez větších incidentů.
Mešita Al-Aksá leží na náhorní plošině jeruzalémského Starého Města, které muslimové říkají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně) a židé Chrámová hora. Kromě mešity zde stojí i Skalní dóm. Komplex je nejcitlivějším místem izraelsko-palestinského konfliktu a častým dějištěm střetů. Izrael horu stejně jako zbytek východního Jeruzaléma obsadil za války v roce 1967 a později anektoval. Místo je posvátné i pro židy, protože tam v minulosti měli dva chrámy. Pozůstatkem jednoho z nich je Zeď nářků, která tvoří část stěny Chrámové hory.
sch zpt
