Kutná Hora – Morová epidemie v polovině 14. století zasáhla Čechy silněji, než odborníci dosud předpokládali. Ukázaly to archeologické výzkumy podél kutnohorské kostnice. Odborníci tam prozkoumali 32 hromadných hrobů. Pět z nich zařadili do období hladomoru a osm do morové epidemie. U zbylých, kde jasné archeologické vodítko chybělo, statistická analýza prokázala shodu s jednou z uvedených událostí u dvou třetin případů. Výsledky vědci publikovali v rámci projektu RES-HUM, informovala dnes ČTK za projekt Markéta Stulírová.
Hladomor a takzvaná černá smrt zasáhly české země krátce po sobě. Hladomor je popsán v písemných pramenech k roku 1318, mor řádil v letech 1348 až 1350. Vědci se snažili hromadné hroby z Kutné Hory spojit s těmito událostmi na základě zubů a kostí vybraných jedinců. „Výzkum významně přispěl k odhalení rozsahu moru, o kterém se dříve věřilo, že měl jen malý dopad na českou krajinu, a k potvrzení události hladomoru,“ uvedl antropolog Jiří Šneberger z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
SOUVISEJÍCÍ – Nová výstava v muzeu stříbra připomene příchod jezuitského řádu do Kutné Hory
Obě katastrofy jsou v případě Kutné Hory v písemných pramenech zmíněny jen částečně. K roku 1318 se u Kutné Hory zmiňují pohřby před sedleckou bránou. O moru v Čechách v letech 1348 až 1350 jsou jen sporadické zprávy a v případě Kutné Hory nejsou vůbec žádné.
„Obecně se věřilo, že epidemie moru v té době do Čech nedosáhla, což ale nové výzkumy vyvrací,“ uvedl Šneberger. Sada kosterních pozůstatků z masových hrobů v Kutné Hoře je podle něj dosud největší svého druhu analyzovaná v Evropě. „Díky archeologickému výzkumu jsme získali jedinečná data o populaci rychle se rozvíjejícího města v souvislosti s jasně definovanými časovými obdobími,“ řekl Šneberger.
Záchranný výzkum v Kutné Hoře se uskutečnil ve dvou etapách v letech 2016 až 2023. Odborníci prozkoumali 1861 koster, z nichž více než polovina byla v hromadných hrobech. Antropologicky zhodnotili 907 jedinců, z nichž 322 byli mladí. „Celkový počet hromadných hrobů zůstává neznámý, stejně jako rozsah hřbitova, ale situace naznačuje, že hromadné hroby byly vykopány na severním okraji hřbitova,“ dodal Šneberger.
Kaple Všech svatých s kostnicí byla postavena po roce 1380, tedy krátce po morových událostech. Kosti, které zdobí její interiér, pocházejí od několika desítek tisíc jedinců. Hromadné hroby z dob morových událostí a hladomoru jsou starší než kaple, ale vytváří jeden funerální komplex. Kostnice prochází od roku 2014 rozsáhlou obnovou, její součástí je i rozebírání a nové skládání pyramid z lidských kostí v interiéru.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 10. března 2026 Foto: Wikimedia Commons
