Dobrořečit budu Hospodinu v každém čase, z úst mi bude znít vždy jeho chvála.
Ž 34,2
Ve své lásce nás předem určil, abychom rozhodnutím jeho dobroty byli skrze Ježíše Krista přijati za syny a chválili slávu jeho milosti.
Ef 1,5–6
Pod prvním písmenem hebrejské abecedy alef (druhého ze 7 alfabetických žalmů) čteme: „Dobrořečit budu Hospodinu v každém čase.“ Jako když se král David prchající před Saulem choval pomateně před králem Gatu a chválil v nepřátelském prostředí Hospodina (viz i slovní hříčku v dalším verši: h-l-l znamená pomatenost i mluvit s chloubou), protože kdo jiný může člověka vytrhnout ze všech strastí než Hospodin! I v tomto světě se zdá bláznovstvím chválit Boha, ale „Bohu se zalíbilo spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí“ (1K 1,21). Vyhlížíme k Velikonocům, v nichž s Kristem překonáme smrt, nepřestanou-li naše ústa chválit Hospodina, byť by se zdálo, že je to naprosté bláznovství.
Haleluja! Pane, ty jsi Alfa i Omega našeho života; dej, ať tě nepřestaneme chválit a zakusíme tvou vysvobozující moc.
Jr 15,15–21 * J 16,25–33
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
