Jeruzalém – Izraelský parlament schválil zákon, který nejméně na půl roku zakazuje trestní stíhání ultraortodoxních židů za vyhýbání se vojenské službě. Informovala o tom místní média. Podle opozice tak vládní koalice nechala na holičkách armádu, která se uprostřed války na více frontách potýká s nedostatkem vojáků. Některé opoziční strany a nevládní organizace už zákon napadly u nejvyššího soudu s tím, že podle nich porušuje princip rovnosti.
Podle opozice se vláda nechala politicky vydírat ultraortodoxními stranami, aby si udržela jejich podporu. V Izraeli se 27. října konají parlamentní volby.
Díky zákazu stíhání ultraortodoxních židů za odpírání vojenské služby získá podle serveru The Times of Israel Netanjahu podporu mimo jiné pro zákon, kterým chce omezit pravomoce generálního prokurátora, či zákon, díky němuž bude moci vláda jmenovat členy komise pro vyšetřování událostí kolem 7. října 2023. Ten den palestinské teroristické hnutí Hamás napadlo Izrael, čímž začala válka v Pásmu Gazy. Někteří viní Netanjahua z toho, že před útokem podcenil opakovaná varování vysoce postavených činitelů armády a tajných služeb.
Pro zákon, který brání zatýkání či vyšetřování ultraortodoxních židů odpírajících nástup vojenské služby, hlasovalo 58 ze 120 poslanců Knesetu, 54 bylo proti. Podle deníku Haarec nehlasoval mimo jiné premiér Benjamin Netanjahu, který před hlasováním opustil sál. Ministr obrany Jisrael Kac hlasoval pro.
Někteří opoziční poslanci na Netanjahua před odchodem volali „ostuda“ a „zrádce“. Jeden z opozičních lídrů Jair Golan označil úterní hlasování za jeden z nejostudnějších momentů Knesetu od vzniku Státu Izrael. A obvinil vládní koalici z poskytování ochrany těm, kteří se vyhýbají odvodům, zatímco vojáci bojují ve válce a jejich rodiny doma trpí obavami o jejich životy.
V pondělí, den před hlasováním, také náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir v dopise premiérovi Netanjahuovi a ministru obrany Kacovi varoval, že nový zákon poškodí armádu v době, kdy čelí výraznému nedostatku lidských zdrojů, což přímo ovlivňuje její schopnost plnit operační mise.
Členové komunity charedim (nejkonzervativnější směr ortodoxního judaismu) měly od vzniku státu Izrael v roce 1948 výjimku z branné povinnosti. V roce 2024 ale soud rozhodl, že pro takovou výjimku neexistuje právní základ. Už v roce 2017 přitom tuto výjimku označil za ilegální a diskriminační vůči ostatním skupinám obyvatel i nejvyšší soud.
V posledních letech, i v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy a zesílením bojů Izraele s libanonským hnutím Hizballáh, byla tato výjimka kritizována jako nespravedlivá vůči většinové populaci.
Z komunity charedim by mohlo narukovat až 80.000 mužů ve věku 18 až 24 let. Od rozhodnutí soudu v roce 2024, který výjimku z branné povinnosti zrušil, jim poslala armáda desítky tisíc povolávacích rozkazů, ale podle ToI se přihlásilo jen asi 2100 mužů.
Skupiny ultraortodoxních židů letos zesílily protesty kvůli zatčení několika odpíračů vojenské služby z komunity. Blokovali hlavní dálniční tahy či dokonce napadli dům soudce, který předloni hlasoval pro zrušení výjimky.
Autor: ČTK Datum: 16. července 2026 Foto: Wikimedia Commons
