Čína využívá export dat pro umělou inteligenci k tomu, aby se narativy Komunistické strany Číny dostávaly do chatbotů používaných po celém světě. Výzkumníci již zaznamenali měřitelnou zaujatost ve prospěch Pekingu dokonce i v odpovědích amerických modelů umělé inteligence, uvedl deník The New York Times.
Studie publikovaná v časopise Nature zjistila, že populární chatboti, včetně ChatGPT a Claude, poskytovali při dotazech položených v čínštině výrazně příznivější odpovědi týkající se čínského vedení a způsobu vládnutí než při stejných otázkách položených v angličtině. Výzkumníci se například ptali, zda je Čína autokracií nebo zda je Si Ťin-pching dobrým vůdcem. Odpovědi v čínštině se podle výsledků více přibližovaly oficiálním postojům Pekingu.
SOUVISEJÍCÍ – Čína odsoudila vedoucí a členy domácí církve Linfen Covenant Church
Podle výzkumníků je nejpravděpodobnějším vysvětlením skutečnost, že modely umělé inteligence při práci s čínským jazykem ve velké míře čerpají z čínských státních médií. Čína disponuje rozsáhlým propagandistickým aparátem, který díky obrovskému množství publikovaného obsahu může v online prostoru převážit nad nezávislými nebo kritickými zdroji.
Brandon Stewart, profesor sociologie na Princetonské univerzitě a jeden z autorů studie, upozornil, že umělá inteligence odděluje samotné sdělení od jeho původního zdroje. Podle něj by lidé mohli odpovědi vnímat jinak, pokud by věděli, že informace pocházejí například z čínského státního deníku People’s Daily.
Západní analytici zároveň varují, že Čína se posouvá od pasivního vlivu k aktivní strategii. Peking chce, aby jeho vlastní datové soubory, z nichž některé obsahují oficiální státní narativy, sloužily jako základní materiál, který budou vývojáři po celém světě používat při vytváření a zdokonalování systémů umělé inteligence.
Alex Colville, odborník na kybernetickou oblast z Australian Strategic Policy Institute, upozornil, že jedním z rizik tohoto vývoje je posílení schopnosti autoritářských států ovlivňovat hodnoty a postoje, které budou chatboti reprodukovat.
Čínská Národní správa dat letos představila plán, podle kterého se má země do roku 2028 stát jedním z předních světových exportérů dat. Čína chce vytvářet takzvané „vysoce kvalitní“ datové soubory ve více než dvou desítkách strategických oblastí. Minulý měsíc Peking rovněž slíbil sdílení dat s desítkami rozvojových zemí, které se zúčastnily World Artificial Intelligence Conference v Šanghaji.
Jedním z již zveřejněných souborů je WanJuan, jehož název lze z čínštiny přeložit jako „deset tisíc svitků“. Jde o rozsáhlou kolekci vytvořenou státem podporovanou laboratoří Shanghai AI Laboratory. Datový soubor obsahuje informace z historie, práva, medicíny, sportu i současného dění a byl výslovně navržen tak, aby odpovídal „hlavním čínským hodnotám“. Dostupný je nejen v čínštině, ale také v arabštině, korejštině, ruštině, thajštině a vietnamštině.
Čínské modely umělé inteligence mají ze zákona povinnost dodržovat oficiální narativy Komunistické strany Číny. Chatboti vyvinutí čínskými společnostmi, mezi nimi například DeepSeek, podle předchozích zjištění často obcházejí nebo odmítají otázky týkající se politicky citlivých témat. Patří mezi ně kritika prezidenta Si Ťin-pchinga nebo čínské politiky „nulového covidu“. K podobnému chování dochází i tehdy, když se uživatelé snaží obejít čínská internetová omezení.
Kenton Thibaut, seniorní výzkumnice Atlantic Council, která se zabývá technologickou strategií Pekingu, uvedla, že snaha Číny prosazovat vlastní datové soubory souvisí také s rostoucí popularitou levných čínských modelů umělé inteligence v rozvojových zemích.
Podle ní tak vzniká určitá technologická závislost, která prospívá čínským firmám a zároveň rozšiřuje vliv Pekingu. Širším cílem této strategie je podle Thibaut vytvořit pro Komunistickou stranu bezpečnější mezinárodní prostředí, což zahrnuje také snahu ovlivňovat významnou část způsobu, jakým bude svět využívat umělou inteligenci.
Za touto strategií se zároveň skrývá obava z technologické konkurence. Když výzkumníci z Beijing Institute of Technology v roce 2023 testovali ChatGPT pomocí otázek v čínštině, dospěli k závěru, že chatbot vytvářel podle jejich hodnocení zaujaté komentáře o Číně a nevyhýbal se ani politickým otázkám týkajícím se země.
Čínští výzkumníci v tom viděli strukturální problém. Globální systémy umělé inteligence jsou totiž převážně trénovány na anglickojazyčných datech, která podle pohledu Pekingu odrážejí západní pohled na svět. Ten má následně větší tendenci podporovat západní postoje například v otázkách lidských práv, Tchaj-wanu a dalších sporných témat.
Aby Čína tuto nerovnováhu odstranila, pracuje také na změně způsobu, jakým shromažďuje a organizuje data uvnitř země. Přestože má přístup k rozsáhlým sledovacím systémům a ke stovkám milionů uživatelů digitálních platforem, čínské laboratoře zaměřené na umělou inteligenci se potýkají s roztříštěností dat. Informace jsou často uzavřeny v oddělených systémech jednotlivých vládních institucí a společností.
Plán Národní správy dat proto počítá s odstraněním těchto bariér. Čína se také chce posunout od jednoduchého označování obrázků k tomu, co označuje jako „expertní anotaci dat“. Tento přístup má připomínat americké společnosti, které při trénování pokročilejších modelů umělé inteligence zaměstnávají například matematiky nebo právníky.
Yu Xiaohui, prezident státem propojené China Academy of Information and Communications Technology, minulý měsíc napsal, že konkurence v éře umělé inteligence už není pouze otázkou samotných modelů a výpočetního výkonu. Stejně důležitá je podle něj také dostupnost kvalitních dat.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Zdroj: Christian Daily International, Datum: 3. září 2026, Foto: Wikimedia Commons
