Na kající pouti pražské arcidiecéze, svolané arcibiskupem, bylo přes 600 lidí

Hostivice – Kající pouti pražské arcidiecéze, kterou svolal pražský arcibiskup a primas český Stanislav Přibyl, se dnes na cestě z Hostivice u Prahy do františkánského kláštera v Hájku u Červeného Újezdu zúčastnilo odhadem přes 600 lidí. Kromě Přibyla, generálního vikáře Josefa Ptáčka a hlavního ekonoma arcibiskupství Tomáše Vyhnánka mezi nimi byli například biskup Zdenek Wasserbauer, bývalý generální vikář Jan Balík, ale i poslanec ODS Marek Benda. Do cíle pouti v Hájku poutníci dorazili po 18:30.

Přibyl kající pouť svolal kvůli mravním a majetkovým deliktům, které se v nedávné minulosti odehrály na církevní půdě i přímo v sídle arcibiskupství. Ve svém prvním pastýřském listě od letošního nástupu do čela české katolické církve arcibiskup zdůraznil, že kvůli těmto odsouzeníhodným případům cítí bolest, frustraci a stud ze způsobeného pohoršení.

SOUVISEJÍCÍ – Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli svatého Václava, Přibyl vyzval ke smíření

V Hájku arcibiskup ČTK řekl, že ho překvapila velmi vysoká účast, z toho plynulo i mírné zpoždění. „Když nás jde více, tím to jde pomaleji. Nám to vůbec nevadí, protože nikam nepospícháme,“ uvedl. Pouť podle něho splnila účel. „Máme všichni stejný zájem, to je to nejdůležitější, a to je přijmout, že jsme všichni chybující, hřešící,“ řekl Přibyl. Poutníky podle něj spojuje také ochota začít znovu a lépe.

Policie začátkem srpna zahájila trestní stíhání bývalého výkonného ředitele pražského arcibiskupství a jáhna Antonína Jurigy, a to hlavně kvůli podezření na řadu znásilnění. Některá z nich se údajně odehrála přímo v budově arcibiskupství. Kromě násilných trestných činů je Juriga podezřelý také z hospodářských deliktů. Vyšetřovatelé zkoumají finanční operace při nákupu bytů nebo prodejích pozemků, uvedl server Seznam Zprávy.

V čele procesí, které šlo po zhruba šest kilometrů dlouhé části staré poutní cesty do Hájku u Prahy, nesl kříž ekonom Vyhnánek. Přibyla, který pouť svolal kvůli stavu arcidiecéze, do jejíhož čela po Janu Graubnerovi na jaře nastoupil, pak generální vikář Ptáček označil za prvního kajícníka. „V jedné věci se mýlit nemůžeme a to je, že potřebujeme obrácení a pokání,“ řekl věřícím Ptáček.

V hostivickém kostele sv. Jakuba se dnes věřící před začátkem pouti mimo jiné vyznávali z hříchů v souvislosti s majetkem a s nečistými touhami. „Nechceme dopadnout jako Sodoma. Tam se pokání nedělalo, a jak to dopadlo,“ řekl v promluvě v kostele františkán z kláštera v Hájku Šebestián Pavel Smrčina.

Přibyl v pastýřském listě napsal, že důvěra v církev byla v mnoha ohledech narušena. „Naposledy jí citelnou ránu zasadila vážná podezření na odsouzeníhodné mravní a majetkové delikty, dokonce násilí, o nichž v nedávné době informovala média, a případ zneužívání ze strany kněze. Ujišťuji vás, že jsem zakročil bezodkladně a rázně,“ uvedl.

Poutní cesta s původně dvěma desítkami kaplí vede od pražské Lorety na Hradčanech do té v Hájku. Dnešní pouť začala v Hostivici u Prahy, v Hájku ji zakončí bohoslužba. Účastníci pouť také spojili s výročím 800 let od smrti sv. Františka z Assisi, které připadlo na sobotu 3. října.

Poutní cesta ve druhé polovině 20. století zanikla, státní moc ji nechala rozorat. Postupná obnova začala po roce 1989, kdy se také františkánskému řádu vrátil klášter. Po roce 1950 v něm byl internační tábor pro kněze, ale i studenty bohoslovectví. Po přepadení klášterů při Akci K z 13. dubna 1950 je tam internovala Státní bezpečnost. Po přesunu internovaných do Želivi klášter obsadila a využívala armáda.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK, Datum: 5. října 2026, Foto: Wikimedia Commons

Tags: ,

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář