Reprezentujete kalifornský Bethel, který se stal jedním z nejvlivnějších sborů na světě. Má obrovský vliv díky knihám, kázání i biblické škole. Jaké jsou nevýznamnější oblasti, ve kterých Bethel přinesl současnému křesťanství něco nového?
Řekl bych, že to jsou projevy Ducha svatého. Ježíš dal církvi dary, dal nám Ducha svatého a své Slovo. Usilujeme o dary Ducha svatého – o proroctví, uzdravování, zázraky. Kdykoliv Ježíš kázal evangelium, říkal: „Nebeské království je zde.“ Pak uzdravil nemocné a vyhnal démony. Svým učedníkům řekl, aby i oni hlásali, že Království je zde, a uzdravovali a vyháněli démony. Myslím si, že je to prostý návrat k tomuto základnímu povolání a projevům přicházejícího Království s mocí a dary, které proměňují životy, ničí práci nepřítele a přinášejí Boží světlo.
Jak konkrétně o dary usilujete?
Za prvé čteme jeho Slovo a to, co v něm o tomto tématu říká. Chci-li vědět něco víc například o uzdravování, budu číst příběhy v evangeliích o tom, jak Ježíš uzdravil každého, kdo k němu přišel. Pak budu číst o zaslíbeních, která jsem jako věřící dostal. O těchto věcech s Bohem mluvím a přijímám je za své: „Aha, toto jsi nám dal? To chci. Jak s tebou, Bože, můžu spolupracovat?“ Někdy se nám stává, že po Bohu chceme, aby dělal, co chceme my, ale tak to nefunguje. Lepší je říct: „Chci dělat to, co chceš dělat ty.“
Pokračujme v příkladu uzdravení. Modlíte se za každého, kdo přijde a chce být uzdraven, nebo čekáte na to, až ucítíte Ducha svatého, abyste to udělal?
Někdy to cítíte, někdy ne, ale Bůh stále uzdravuje.
Znamená to, že lidé byli uzdraveni pokaždé, když jste se za ně modlili?
Nestává se to vždy, ale stále je to náš standard, protože Ježíš uzdravil každého, kdo chtěl. Ve Skutcích 10,38 se píše: „Jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše, toho z Nazareta, jenž procházel zemí, činil dobře a uzdravoval všechny, kteří trpěli pod mocí Ďábla, protože Bůh byl s ním.“ Mluví se o něm jako o Ježíši z Nazareta. Věřím, že se zde mluví o jeho lidství a o tom, že Bůh pomazal muže, který každého uzdravil, protože Bůh byl s ním. A Ježíš říká, že budeme dělat mnohem víc než on.
Věříme proto, že standardem je, že každý by měl být uzdraven. Nedosáhneme-li tohoto standardu vždy, přichází někdy intelektuální přístup: „Musíme najít nějakou výmluvu nebo důvod, proč se to nestalo.“ S tím nesouhlasíme. Věříme, že standardem je vždy Ježíš a nikdy ho nesnížíme jen proto, abychom vysvětlili, proč se něco nestalo. Budeme nadále usilovat o to, abychom se jeho standardu přiblížili.
Všímáme si, že je uzdraveno více lidí než dřív. Někdy vidíme uzdravení u všech, někdy ne, chceme ale vidět, že každý prožil dotek Boží lásky a pokoje a byl zbaven stresu a strachu, který nemoc provází. Věřím, že pokaždé, když se modlíme, předáváme něco z Boha a věci se začínají měnit.
Jste ředitelem Healing Rooms (Míst uzdravení) v Bethelu. Kdy a jak jste se k této práci dostal?
Když jsem před sedmnácti lety přišel do Bethelu, Místa uzdravení už fungovala. Líbilo se mi, co se tam děje, proto jsem tam začal sloužit a později jsem je začal vést.
Nevyrůstal jsem v křesťanské rodině. Ježíše jsem potkal v horách v Coloradu, když mi bylo 22. Četl jsem Bibli a prostě jsem věřil všemu, co se v ní psalo. Neusiloval jsem o službu uzdravování, ale usiloval jsem o Ježíše. Jeho srdce bije pro každého člověka. V Písmu jsem viděl, že nemocné uzdravoval.
Co vás vedlo k tomu, že jste začal číst Bibli, i když jste nepocházel z křesťanské rodiny?
Nejdřív jsem potkal Ježíše (smích).
Procházel jste se v horách a najednou tam byl?
Ne úplně. Je to trochu delší příběh. Šel jsem na vysokou školu studovat architekturu, která se mimo jiné zabývá konstrukcemi a designem. Musel jsem studovat fyziku, trochu mě nudila, ale musel jsem napsat semestrální práci. Hledal jsem téma a narazil jsem na zlatý řez. Všechno v přírodě mu odpovídá. Byl jsem tím unesen a říkal si: „Počkat, pokud je ve všem takový opakující se vzor, musí být přece nějaký návrhář, designér celého světa a stvoření.“ Začala ve mně růst touha se s ním setkat. Začal jsem přemýšlet a hledat. Byl konec šedesátých a začátek sedmdesátých let, ve Spojených státech se nic moc nedělo a neznal jsem mnoho lidí, kteří by přemýšleli o duchovních věcech. Přicházel východní mysticismus a lidé tyto věci studovali. Navštívil jsem pár tradičních sborů, ale nic se mého srdce nedotklo, nudil jsem se.
Po skončení univerzity jsem měl plán: Na horách v Coloradu jsem dřív lyžoval a chodil, možná jsem tam vnímal Stvořitele. Rozhodl jsem se, že si tam koupím chatu a zůstanu, dokud tam Stvořitele nepotkám.
To zní dobře…
Koupil jsem chatku a na podzim 1972 se do ní přestěhoval. Stvořitel se dlouho neukazoval (smích). Začalo sněžit, zůstal jsem uvězněný v horách, rozbilo se mi auto a došlo mi jídlo. Měl jsem jen pytel vloček a hodně dříví na oheň. Po Vánocích přestalo sněžit a kolem Nového roku…
Jak nakonec pobyt v horách dopadl? To se dočtete v letním dvojčísle časopisu Život víry. Chuck Parry v něm dále mluví třeba o tom, co v něm probudilo hlad po nadpřirozených duchovních projevech, a odpovídá i na otázky ohledně kontroverzí kolem sboru Bethel.
V novém čísle najdete i další rozhovory: Lucie Pohanková mluví o službě romským dětem ve vyloučených lokalitách, písničkář Benjamín Drápal zase o skládání písní a cestách za polární kruh.
Aktuální Život víry se tentokrát zaměřil na téma mladé generace a jejího místa v církvi. Proč z ní někteří mladí lidé odcházejí? Co můžeme dělat, abychom je znovu získali? Praktické tipy nabízejí Krish Kandiah, Lucie Endlicherová nebo Blanka Ježková. O tom, nakolik církev vnímají jako svůj domov, mluví v anketě sami mládežníci, svůj pohled přidávají i vedoucí mládeží.
Letošní dvojčíslo přináší bohatou dávku letního čtení: V úvodníku píše Lukáš Sztefek o tom, co způsobí jeden hořčák ve smaženici a jak řešit problém s vrzající židlí. Proč mi čtení Bible nejde a jak řešit problém se soustředěním? Tipy přináší Tyler Patty. Povzbuzení, že z hledání Boží vůle není třeba dělat vědu, nabízí J. Lee Grady. Cyril a Metoděj v pražské tramvaji? Datum spojené s věrozvěsty ožívá díky kampani „Věří celé Česko“.
V Životě víry ani tentokrát nechybí ani příběhy ze života – o hledání osobní víry dnešní mladé studentky či člena party „hárošů“ v době totality nebo příběh ženy, kterou přitahují ženy, a která se přesto vdala za muže. Dočtete se také o iniciativě smíření se sudetskými Němci na Bruntálsku, ohlédnete se za historií Křesťanských konferencí. Z různých hloubek minulosti čerpají i další články: Čemu věřil Mistr Jan Hus? Uzavřel Bůh smlouvu s Izraelem, a co o tom odhaluje dokument režiséra Mahoneyho? Virtuální rozhovor tentokrát představí spisovatelku Kristínu Royovou.
Pestrou mozaiku doplňují recenze knih, fejeton o rozhovorech, které neproběhly, zprávy o církvi u nás i v zahraničí, oznámení o chystaných křesťanských akcích a soutěžní křížovka.
Život víry lze číst v papírové podobě, v digitální podobě na webu a/nebo ho poslouchat v audioverzi. Je možné si koupit jednotlivá čísla nebo si ho v různých variantách předplatit.
Autor: Jitka Evanová Datum: 10. července 2025 Foto: Parry_foto archiv Chucka Parryho
1 Komentář
Petr Kartouz
„Věříme proto, že standardem je, že každý by měl být uzdraven.“
Ano, to je lež, na kterou charismatici vždy znovu a znovu naletí. Je jedno, zda s tím přijde Hagin, Margies, Vimber nebo nyní Bethel. Každá generace záhy zjistí, že je to iluze a že každý na nějakou nemoc nakonec zemře. Tou druhou iluzí je, že mohou na zemi pronikáním do politiky vybudovat Boží království. To chtěli po Ježíši už židé jeho doby a on to odmítl. Dojde k tomu až s jeho příchodem. Je to ale vždy stejné, lidé tomu uvěří, zjistí, že to není pravda, znechutí je to, a mají pak několik možností:
1. zachovat víru a stát se fundamentalisty s učením, že v nebi vypnuli zázračné dary,
2. říci si, že víra nefunguje a opustit křesťanství úplně,
3. tvářit se, že to funguje a vyznávat uzdravení navzdory příznakům,
4. změnit své učení s tím, že uzdravení „pro všechny“ bylo potvrzením evangelia Kristova Božství a pro křesťany je projevem Boží milosti, nikoliv nárokem,
5. někteří se nakonec stanou římskými katolíky, znechuceni spory, v přesvědčení, že se připojili k pravé církvi.
Přiznám se, že bych si ale také přál, aby Bůh už zde na zemi uzdravil všechny! Jednou k tomu opravdu dojde! Nesmrtelnost máme ale zatím před sebou a dříve či později k ní dospějeme. Na něco ovšem zemřít musíme. Obvykle jsou to nádory a kardiovaskulární onemocnění, ale může to být i autonehoda, válka nebo kulka u zdi. Ještě jsem nečetl pitevní protokol s výsledkem „zcela zdráv“.
Je ovšem smutné, že je Bethelu dávána reklama jen proto, že skrze své falešné doktríny stále přitahuje mraky mladých, než tito zjistí, že je to ve skutečnosti jinak a rozšíří řady odpůrců charismatického hnutí.
Pravdivá kniha o učení Bethelu je např. zde: https://www.danielknihy.cz/index.php?route=product/product&product_id=780